kmotrov: abych Tě naštvala? Nebuď tak sebestředný :-)
To spíš chceš rozladit Ty mě otázkami typu "...aby tam bylo víc básně...?" (poznámku o panu Stratilovi ani nebudu raději komentovat) Víc básně... ježí se mi chlupy... brrrr
Když víš, že ani jedno, tak proč tak plýtváš slovy?
Nelíbí se Ti mé rýmy... dobrá, žádná novinka... a dál?
Obvykle mám ráda Tvé komentáře a obvykle i obsahují konstruktivní kritiku...
Vidím to tak, že jestli se jednomu z nás nechtělo něco "dodělávat", tak to bude Tvůj komentář... :-)

Líbí se mi to. Obzvlášť, že si cestou domů po zavíračce uviděla bílého králíka. Známý byl v Mexiku a prý tam mají bohyni obklopenou králíky a opilost měří počtem králíků. K básni: má pro mne příjemnou ležérnost a jsou v ní neotřelé výrazy. Přijde mi, že to je jedna z mnoha básní, které se tu občas vyskytnou, na jeden pocit. Těžko v tomhle stylu přijít s něčím originálním. Ale proč ne. Je to povedený.

Mnoho slov, méně někdy znamená více.

Vyvolala jsi ve mně pocit, jako bych byla součástí příběhu, ne-li dokonce hlavní hrdinkou, moc zajímavé a neotřelé výrazy, krása!

Homér: Hrozně moc mě to potěšilo, děkuju ti!

Jáchym Kemza: ach, ale je.

Pěkná, ovšem není to dadaismus.

Toto je poezie

Minule sem Tě pochválil, že ses vyhnula rýmům a teď nevím jestli si to takhle nepsala abys mě naštvala. Nebo si to tak napsala, abys potěšila Jirku Stratila? Aby v tom bylo víc básně? Vím, že ani jedno. Prostě to tak z Tebe vypadlo a já mám z toho pocit, že to je námět na dobrou báseň ve vázaném verši, kterou se ti nechtělo dodělat. Nelíbí se mi rýmy.
...a tady to třeba volá po rytmice:
i do beder mých
prochladlé ledví
na duši osnova rýh...

Souhlasím.
...kdyby se to tak dalo popsat nějak líp.... :-)

Asi jsem cynik, ale je to strašná sentimentárna.

Mívám podobné sny, leč realita je úplně jiná.

Po tom co jsi všechno zažila, mi představa návratu připadá děsivá. Tady je to fakt jiný. Ekvádor vůbec neznám, vlastně tak akorát z tvých příspěků a musím říct, že kdybych tam byla takovou dobu, návrat by byl jak podivný zvláštní sen, ze kterého bych se možná chtěla, nebo nechtěla probudit. Těžko říct. Jinak poeticky máš pocity vystižené pěkně.

moc pěkné :)

děkuju :)

mÚza

Již slunce sílu ztrácí
a louka zas chuť kvést,
do hnízd se skryli ptáci
a nějak šero jest.

Déšť smutné blues si píská,
vítr hrá na šalmaj,
má žluté listy břízka
a i ty opadaj...

Já odložil jsem šortky
po džínách sáhl hned,
dám šťastný sloupec sportky
do grogu přidám med...

Pravda či lež,
nechceš ji znát,
říkáš: Tak běż!
Zas sám jdeš spát...

Pravdu i lež
snad měl bys rád,
zapomeneš,
sen dáš si zdát...

Homér: PrimaDen: Amelie M.:
Ještě že tu máme kategorii na "ptákoviny."
Jsem rád, že vás to pobavilo. Dík.

Gorwor: děkuji, že mě čteš

Homér: podle počtů si na důchod počkám 20 let... cílová čára v nedosažitelné dálce...
Exhibicionistická dušička pana Stratila se musí tetelit blahem, když poslední dobou plní tento web na všech frontách... v dílech, chatu, komentářích... všude
Třeba mě nakazil i tou rýmou...