Pěkně jsi to poskládala.

Jako vždy fajn.

Dandy: A mně tvůj komentář...člověče ty určitě i poetický mícháš kafe ;D

Pěkné,ve svém smutku.

Zapoměl jsem.
Líbí.

Vstoupit do obrazu
Pro oázu vloženou pisku.
To poznáni risku.
přejit tu pláň.
Staň se staň
skutku.
Studna vni jen hrst vody.
Usta dvě,kůň ty.
Cerpat silu.
teměř zničeho.
Nic zničeno.
Noc jak na plani ledu.
Hvězdy jak svice na hřbytově
o všech svatých.
Čerpat sílu.
Pohled strácet v listech kudrnatých.
V obraru.
Mimo jeho.
Stalo se mnoho.
Nebo nestalo se nic.
V hladině kotliku
koupal se půlměsíc.

Já bych obra spoutala a dala mu napít znovu z pramene.Chtěl se bavit ,nechť se baví a přitom slouží lidem.

Sasanka: Dík ,opravuji to na počitači a asi blbě.. Střihal jsem smuteční vrbu a tahle slova přišla.

Z čet a z jistí mě tak rozhodilo, že jsem to musela přečíst třikrát,ale vlastně se mi dost líbí a hned jsem dostala chuť počítat ;D

kmotrov: Spíš by se to mělo jmenovat Vzpomínka, a přidalo by to na pravdivosti. Nebo Vzpomínka na touhu. To by zase přidalo na aktuálnosti Ale díky.

Miňko: Děkuji

Klidně by se to mohlo jmenovat Touha, dokonce by ten název tomu přidal grády.

To je to, co čekám od poezie, že to nevyslovíš, ale je to mezi řádky.

U mě dobrý!

Miňko: Lenča: Homér: Dandy:
Jakoby omylem děkuji...

Miňko: Díkec.

Miňko: Díky.

Obdivuju a děkuji každému, kdo dokáže soucítit i s někým tak "nicotným" jako je třeba ten hlemýžď, hmyz, rostliny... Najednou si nepřipadám až tak divná, že se dokážu vžít třeba do brouka, kterého omylem zašlápnu...
Prostě ryzí příběh...

Skvělá..

Jenže v zimě potok zamrzne a sluníčko nesvítí. A hajnej už opět ostražitě hlídá les, jako za císaře pána. Pobavila..

Skvělá úvaha která nabízí tisíce dalších otázek bez nároku na odpověď.

Skvělé!!