

kmotrov: ty se shýbáš pro lahváče, jo:-))
díky, já mám na vše /někdy bohužel/ moc přímý náhled, sofistikovaná tvorba mi nejde.
S těmi mravenci - jak víš, máme hned před domkem ty vysoké smrky, doteď jsem přesně nerozluštila, co to ti obří mravenci, kteří se nám nenápadně stěhují domů, vloni nosili. Asi to byla semínka ze šišek těch smrků, a že pokryla celý chodník... lámu si s tím hlavu...kam a proč to nosili. Letos tam ta semínka nebyla.
Moc děkuju.
díky, já mám na vše /někdy bohužel/ moc přímý náhled, sofistikovaná tvorba mi nejde.
S těmi mravenci - jak víš, máme hned před domkem ty vysoké smrky, doteď jsem přesně nerozluštila, co to ti obří mravenci, kteří se nám nenápadně stěhují domů, vloni nosili. Asi to byla semínka ze šišek těch smrků, a že pokryla celý chodník... lámu si s tím hlavu...kam a proč to nosili. Letos tam ta semínka nebyla.
Moc děkuju.


Dlouho nikdo nezaléval.
:-)
Působí humorně, proto spíš senrjú. řekl bych pro Tebe typický smysl pro humor a schopnost nadsázky. Taková Tobě vlastní živá voda, nádrž ani nepotřebuješ.
:-)
Působí humorně, proto spíš senrjú. řekl bych pro Tebe typický smysl pro humor a schopnost nadsázky. Taková Tobě vlastní živá voda, nádrž ani nepotřebuješ.


Přemýšlím o variantě
zhasl jsem světlo. Je tam sice minulý čas, ale víc se mi to zhušťuje do pocitu fotografie a působí to autentičtěji. Uvidíme co ostatní. Každopádně moc pěkné haiku.
zhasl jsem světlo. Je tam sice minulý čas, ale víc se mi to zhušťuje do pocitu fotografie a působí to autentičtěji. Uvidíme co ostatní. Každopádně moc pěkné haiku.


Já rovnou pro lahváče
:-D
Já mám pocit, že u nás máme v haiku potřebu přeceňovat nedořečenost, možná až moc vytváříme hádanku a Tobě se občas povede naprosto prosté haiku, nejobyčejnější z obyčejných, ale je to v tom, ta metafora ticha o které mluví zvrhlík v komentáři, to okouzlení obyčejností. Druhé je úžasné.
https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=4927-
:-D
Já mám pocit, že u nás máme v haiku potřebu přeceňovat nedořečenost, možná až moc vytváříme hádanku a Tobě se občas povede naprosto prosté haiku, nejobyčejnější z obyčejných, ale je to v tom, ta metafora ticha o které mluví zvrhlík v komentáři, to okouzlení obyčejností. Druhé je úžasné.
https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=4927-


Psavec: snake_01: děkuji oběma.
Pivoňka je odmalička má oblíbená květina - i v Krumlově máme dvě.
Pivoňka je odmalička má oblíbená květina - i v Krumlově máme dvě.


Prima pokus.
Je v něm krom metaforek i dost děje - v každém verši, a ten je v podstatě totožný /odemykají, probouzejí.../,chce to jen všeho ubrat, snake nabídnul, jak na to... a ty piš dál haiku:-)
Je v něm krom metaforek i dost děje - v každém verši, a ten je v podstatě totožný /odemykají, probouzejí.../,chce to jen všeho ubrat, snake nabídnul, jak na to... a ty piš dál haiku:-)


snake_01: Děkuju, napsals to krásně... často obdivuji tvé asociace.


snake_01: Přiznávám je to smyšlené. Odyssea je legendární skupina tancovačkového bigbeatu, který zažíval největší slávu koncem 80 tých let. Ty kapely jinde hrát nemohly, spolu s publikem vytvořili vlastní kulturu s osobitou atmosferou. Ještě dnes hrají, ještě se věší plakáty, ze kterých zůstávají cáry. Tím cárem jsem chtěl vyjádřit nostalgii a v jiné vrstvě jsem využil názvu odyssea (dlouhá pouť) ve smyslu životní cesty. Díky moc.


Gora: Já jsem tu kdysi vedl tažení proti gramatickým rýmům. Ale tady se mi líbí, není to vážně míněná poezie a jejich použití přispívá humornosti díla.


Danula to má v sobě. Je to z její tvorby znát. Až se odnaučí používat metafory, bude TOP haikařka.


Gora: pamatuju si (bohužel) jak před x lety vedl svoji kampaň za ČSSD. Byl tam na zahrádce v nátělníku u bazénku a griloval, jako že má blízko k lidem. Byl to hnus. To nechceš...


proč tolik metafor? nešlo by to bez nich?
v gumácích loukou
s očima navrch hlavy ---
pro petrklíče
v gumácích loukou
s očima navrch hlavy ---
pro petrklíče


Taky tak trochu pocta Karlu Havlíčku Borovskému. Opět povedená miniatura, ale opět za hranicí haiku. (tajemství vrb je genitivní metafora).


Tenhle text je sice povedenou miniaturkou, ale je už za hranicí haiku. Strach, o kterém píšeš, je dojem, který do textu vnáší lyrický subjekt.


První text je opravdu povedený. Trochu mi připomíná Diogéna, který se zastyděl, když viděl chlapce nabrat si vodu do dlaní, a odhodil jediný hrnek, který vlastnil. A kos jde ještě dál, stačí mu vydutá dlažební kostka...


Líbí se mi ta nenucená komika i potencionální hloubka...