Ze života..

Líbí..

Myslim, ze jsem ho potkal. Vezl me z jakesi sumavske prdele do jeste vetsi sumavske prdele a celou cestu nadaval. Krome chvil kdy se snazil vykaslat z plic sentinel

borovice: Děkuju moc.

Psavec: Dandy: Lenča: děkuju, že jste si udělali čas:-)

Gora: :-):-):-) aspoň lepší to jde. Třeba časem najdu něco přiléhavého a neotřelého. Zatím se nedaří.
S tím velkým písmenem to je varianta. Bez interpunkce a všechny verše začínají velkým. Někde jsem se kdysi dozvěděl, že takto lze.

Ziny, Borovice, díky :)

Skvělý

houby, houbičky - guru! Můra je to, však ji znáš. :)

Hm hm

Můra73: Ó, když pochválí haiku guru, chviličku mám nosan vzhůru a velebím Můru. Díky moc:)

Milovník ticha: Taky si občas v tichu lebedím. Díky:)

Dandy: Jak trefné. Díky:)

Raději si to ani nepředstavuji:)

To je mi překvapení, co za příběhy mohou projikovat některá haiku. A to je na tom nádherné.

V tomto případě se držím trochu stranou a pozoruju, že i když jeden přírodní úkaz ustal, ještě stále doznívá...je to uklidnující pohled. Moc jsem si ho užila.

Nádherné haiku.

Mlhavou nostalgii můžu a hodně...

Mlčeti Zlato: opojný je trochu lepší... vidím, že slovo Písek má nevímproč velké P... a vůbec - když navazuješ na předchozí verš, přijdou ti ta velká písmena v pořádku? /jen dotaz/:
Že... Že... Nerad + Pískem.

Nechci se tě nijak dotknout, protože k tomu není důvod ...
navíc k dotekům je zde lyrický subjekt, jak se domnívám.

I přenádherné, k tomu přímo předurčené situace, mohou být v rozporu s momentálním, či faktickým emocionálním rozpoložením.

Moc ráda jsem tento překvapivý text četla.

Gora: kmotrov:
...a co opojný. To by šlo???

Přirozeně je v tomhle konkrétním textu kireji opravdu umístěné za prvním veršem. Je to místo zlomu textu. "Odjely vlakem" se váže k těm osobám, které už jsou pryč - v minulosti. Ostatní se odehrává v přítomnosti. Umístění před větve vyznívá nepřirozeně, vlastně jsi vytvořil kireji druhé, což brání švihu, který je dalším ze základních požadavků na haiku.
Jinak se mi tu moc líbí právě ta neurčitost vyjádření, kdo vlastně odjel. Budí to nedořečené příběhy v mysli čtenářů. Hlavní přísada haiku je to, co jde za napsané. Mával nejdřív ještě někdo na perónu, pokračují už jen větve? Líbí se mi.