Nevšední, ale povedené.

Hochu, kam ty krávoviny chodíš?

Povedený text, plný vysloveně vybízí k interpretacím...

Ziny: kmotrov vůbec nabízí velmi zvláštní, netradiční vhledy, o to víc mne mrzí, že ... /ty víš, kmotrove.../.

Mám plno představ, jednu hezčí než druhou. Viděl jsem to mnohokrát, jak si dívky či ženy ráno před stanem ve svitu slunce pročísnou svůj dlouhý vlas. Nikdy jsem si nevšiml, kam dopadají. Spíš zůstal chundel na hřebeni. Ten chundel pak skončil v ohništi.
Hezké

kmotrov: díky za výklad. Tohle je další krásný pohled na haiku, který jsem neznal.

kmotrov: borovice: Gora: jde mi spíš o zjištění, jestli preferovat klasickou formu, nebo volnou. Kocour výkladem symboliky snů, jak ho rozvedl Kmotrov, získává jinou rovinu, než osekaný.

Gora: ano, polepším se.

borovice: krásně popsané. Díky za za koment.

Za mě je to něco docela jedinečného... jediný možný "zádrhel" vnímám v odhadu místa dopadu... proto bych možná stéblo zmnožila na stébla.

Kireji.

Hodně romantické freeform, nevím jestli ta romantika mi spíš nebrání vnímat to jako haiku, tím netvrdím, že to je špatné haiku. Po několikátém čtení jsem v tom našel i jiný čtenářský úhel.

Obě se mi moc líbí a v klasické podobě.
První skvěle vyjadřuje doznívající emoci po loučení. Příležitostně se zabývám výklady snů, takže kocour je nevěrník, který své sklony částečně odkrývá (je strakatý, černý by je tajil, bílý ne), rezavá oka (plotu), je rezivějící omezení, nejspíš manželství. Kocour ve snech bývá nevěrník podle Artemidora (starověký profesionální vykladač snů), protože loví ptáčky, takže ten strom tam je správně, jeto z mého čtenářského pohledu nedořečené a má to pro mne přesah. Jen bych doplnil kyreji a jinak skvělý!

borovice: Ano, termínem babské kouty lidé dříve označovali místo, odkud přicházely největší bouřky. U nás přijdou většinou od západu, ale když to přijde z babských koutů (zhruba jihovýchod) tak to bývá veliké.
Díky.

Danula: Díky moc Danulo!

Gora: Vzhledem k tomu kde bydlíš Ti záplavy nehrozí, ale práskat ti může kolem chalupy obstojně.
Dík.

Psavec: Dík.

Radek: Díky Radku

Krásně vyjádřený okamžik...

Oba náměty jsou fantastické. Ráda jsem se k nim nachomýtla, stala se jejich součástí.

Pokud bych si četla či poslouchala první senrju pomalu po jednotlivých verších - se změnou, jak navrhuje snake_O1 - dostává text nový přesah se zajímavou pointou
- přichází pošťák/dveřmi do bytu vletěl///javorový list
Ale i ve tvém podání, kdy nemusíš nutně otvírat pošťákovi, ale jen prostě čekáš nějaký dopis nebo pouze slyšíš cvaknutí schránky či za oknem poštačku a jdeš si pro ní bez osobní interakce, nemění na tom fakt, že ten moment je neskutečně kouzelný. Dopis přírody v přímém podání.