13.03.2019 6 1236(22) 0 |
Odněkud prosvítaly hvězdy
Snad pustil šev
na zpuchřelém pytli
Nebo jen myši
měly prostě hlad
Tušíváš dravce
za nebem ze záplat
Do tmy pak zkoušíš
říznout jak do jablka
Až přejde doba
Jestřába a Vlka
možná se sejdem
v souhvězdí Nálezů a ztrát
17.11.2022 - 22:54
Zvláštní,no tak hlavně že má čím řezat,aby se toho srazu dožila.Asi se mi líbí. Přijde mi jako odlesk na noži , když si kreješ záda.
24.04.2019 - 21:42
Ocitla jsem se na chvíli v chalupářské spižírně. Tak na mě ta atmosféra dýchla. :-) Ale neboj, vykreslila jsem si tam i ty hvězdy a naději. ;-)
14.03.2019 - 21:59
none: No, ona vlastně asi od toho prostředka tak trochu začala. Jsem rád, že se ti líbila :)
13.03.2019 - 17:52
Pro mne nejdřív ta prostřední strofa, ale pak se vrátila na začátek a zůstala tam...má více vrstev... celá je hezká, báseň...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Řeřavá : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ztracená
Předchozí dílo autora : Vyhlížení jara