25.08.2022 - 09:36
2(2.)Když má na chalupě člověk vodu - a nemusí chodit každou chvíli s kýblem do studny - dostává samota v zamlžených podzimních horách jiný rozměr. Chalupaření dostává jiný rozměr. Poezie dostává jiný rozměr. Žena a dítě jsou doma. Basa piv se chladí ve sklepě. Lišky štěkají do noci.
Mimochodem ty kořeny a kremace... člověk si vybájil v horách strašidla a duchy právě pro tyhle případy, aby mu nikdo nenarušoval samotu a aby si měl v noci s kým o samotě popovídat.
Aby si měl s kým připít.
Mimochodem ty kořeny a kremace... člověk si vybájil v horách strašidla a duchy právě pro tyhle případy, aby mu nikdo nenarušoval samotu a aby si měl v noci s kým o samotě popovídat.
Aby si měl s kým připít.
25.08.2022 - 07:3213(12.)Slova o ledšem vypovidaji.
Na konci je hodně pravdy.
Honbou za větrem přicházíme o mnohé.
Na konci je hodně pravdy.
Honbou za větrem přicházíme o mnohé.
24.08.2022 - 23:072(1.)Podobné věci jsem psával ve svém takovém podivném období. Co vlastně není podivné, že? Tohle se mi líbí, ale nejsem si jistý, že zrovna tohle co jsem napsal vás uspokojí.
24.08.2022 - 21:589(3.)Šeříky - pozor na metaforu, slunce, i když vycházející (a to je vtipné) nemůže nikoho vracet, v haiku se metafor neužívá
24.08.2022 - 11:017(6.)Děkuji. Vaše básně si čtu třeba 3 x po sobě , protože vidím vždy film - zajímavé, je to tak boží...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Tyrkenit [17], dengu [4], Vanessa J. [4]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
