Stárnu, stárnu, čím dál víc,
už i vrásky zdobí moji líc,
ať se snažím nebo nic.
Přesto musím sobě říct,
žil jsem tempem z plných plic,
nemohl bych sobě přáti víc.
Když ohlédnu se občas zpět,
samá práce na zahrádce, samý květ.
Z vrbných proutků pomlázky neb koše plet,
na obrázky bez nadsázky vkládal lepší svět.
Písmem vratkým v prázdné řádky skládal rým,
a litoval jenom toho, víc že neumím.
už i vrásky zdobí moji líc,
ať se snažím nebo nic.
Přesto musím sobě říct,
žil jsem tempem z plných plic,
nemohl bych sobě přáti víc.
Když ohlédnu se občas zpět,
samá práce na zahrádce, samý květ.
Z vrbných proutků pomlázky neb koše plet,
na obrázky bez nadsázky vkládal lepší svět.
Písmem vratkým v prázdné řádky skládal rým,
a litoval jenom toho, víc že neumím.
21.11.2022 12:45
WinePoet
Pěkná rekapitulace života..:-)
11.11.2022 17:48
Co je víc, než když si člověk subjektivně uvědomí, že ten život za to stál a že ho nepromarnil :-))ale ještě není konec, tještě mnoho hezkého nás čeká , snad ...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.