přidáno 20.11.2013
hodnoceno 8
čteno 1125(18)
posláno 0
Když v ranním soumraku
zamžouráš do mraků,
na jejich hřebenech
sedí a volá.

Hlasem, co vichřice,
na lidí tisíce,
že z dlážděných chodníků
je ještě úniku.

Láká opustit linie,
zábradlí rozbije,
ať nebeské ovečky
přechází zebry.

Dešťové provazy
zbůhdarma nehází,
vyšplhej po kapkách
a deštník nech plout.

V zasněném svítání,
mraky se prohání,
zamávej klopami
a odltět zkus.

A najednou vidíš, jak v zákoutí rána

- ujel Ti poslední autobus.
přidáno 20.11.2022 - 18:30
Skvělá.
přidáno 20.11.2018 - 10:00
Hanulka
Ze života, líbí, díky.
přidáno 21.11.2013 - 19:21
našel jsem si v tom svoje, dík
přidáno 21.11.2013 - 12:18
super! :)
přidáno 20.11.2013 - 22:31
Děkuju, těší mě :)
přidáno 20.11.2013 - 11:27
líbí :))
přidáno 20.11.2013 - 11:20
uživatel smazán
Velmi zdařilá báseň. Líbí se mi... nejspíš i proto, že se v ní trošku vidím.. :)
přidáno 20.11.2013 - 09:33
Tyhle pocity znám. :) Povedená. :))

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Realita zrána : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Rozpustná

» narozeniny
Lilinetta [17], Alan_Noak [9]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming