přidáno 20.11.2013
hodnoceno 8
čteno 909(18)
posláno 0
Když v ranním soumraku
zamžouráš do mraků,
na jejich hřebenech
sedí a volá.

Hlasem, co vichřice,
na lidí tisíce,
že z dlážděných chodníků
je ještě úniku.

Láká opustit linie,
zábradlí rozbije,
ať nebeské ovečky
přechází zebry.

Dešťové provazy
zbůhdarma nehází,
vyšplhej po kapkách
a deštník nech plout.

V zasněném svítání,
mraky se prohání,
zamávej klopami
a odltět zkus.

A najednou vidíš, jak v zákoutí rána

- ujel Ti poslední autobus.
přidáno 20.11.2022 - 18:30
Skvělá.
přidáno 20.11.2018 - 10:00
Ze života, líbí, díky.
přidáno 21.11.2013 - 19:21
našel jsem si v tom svoje, dík
přidáno 21.11.2013 - 12:18
super! :)
přidáno 20.11.2013 - 22:31
Děkuju, těší mě :)
přidáno 20.11.2013 - 11:27
líbí :))
přidáno 20.11.2013 - 11:20
uživatel smazán
Velmi zdařilá báseň. Líbí se mi... nejspíš i proto, že se v ní trošku vidím.. :)
přidáno 20.11.2013 - 09:33
Tyhle pocity znám. :) Povedená. :))

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Realita zrána : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Rozpustná

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku