Moc pěkná.

Zajímavá.

Stačí málo pro okřátí.

Pěkné vyprávění.
Hvězdných noci a nejen těch.
Vůně lesů luk.
Zastavujetep s úžasu vnimavosti.
Jak chleb co sytí hladova ústa..
Příroda je dokonale stvořena.

Neveselá.

Jo! Ta se povedla.

Dech pouhý, a odsouzenec?
Jednu olivu si přeje.
Vloží do úst, oči zavře.
Tu před popravou On
pláče se i směje.
Dosud nikdy nežil
bez naděje.

Trápení a vysvobození. Lidé spoléhají na šťastný konec a protože vše je myšlenkou, pak mysleme hezky.

Už mockrát jsem reagoval na dílko, že dlouhý text odrazje od přečtení.
Tak u tohoto dílka jsem si dál pomyslný pohlavek a ještě jednou jsem si ho sjel. Ono když ti někdo půjčí oči aby jsi se mohl dívat, tak poděkuj a dívej se.
A pokud někdo i umí popsat krásu co vidí, tak nezbývá než číst a tiše závidět.
Děkuji za ukázku.

Závidím všem, co tohle mají v srdci. Pak stačí jen držet tužku a ono to píše samo. Je totiž znát, když píše srdce a né hlava.
Nikdy se mi nepodařilo ta zažít. Jak naplno celý víkend.
Jinak atmosféru potlachů znám. Noc venku znám spíše z ryb a zelené přístřeší končící v nebi mám dodnes za posvátný chrám.
Nikdy jsem si nenašel čas a dnes o to více lituji nad tvými řádky.

na čtení trošku kostrbaté, ale myšlenka dobrá

Je znát, když píše život sám. Jako bych tam stál a někdo to šeptal přes rameno. A Šumava -jen aby to bylo stále poetické rozhlédnutí.
Jen názor laika - jako bych četl z čítanky vlasteneckou poezii.

Lenča: Já si myslím :D

Je skvělý, když dokáže být člověk sám se sebou, nenudit, nemít ze sebe ponorku a ještě si to užít ;-)

Nečekej na změnu, udělej ji...

Ano, nic se neztratí, každý máme svůj jedinečný zápis v nekonečnu...

Sasanka: To jo, díky ;-)

Psavec: Děkuju, neztrácím víru, je občas dochází síly...

Mlčeti Zlato: Ano, díky, neztrácím naději, všechno má smysl...

Dandy: Děkuju :-)