|
všem smutníkům a smuténkám
|
S láskou žiji,
láskou umírám.
Jak jedovatou zmiji,
co chová v sobě
každý jenom sám,
ty city v každé době
proklínám.
Láska hryže,
jako hyena.
Každý ví že,
neplatí zmýlená,
však ta díže,
plná citů tobě navzdory,
roste a bují jako nádory.
Konce není
marnosti.
Ani snění
nemá slušnosti,
když nevítáno -
odejít,
sebou samo,
duši nepřelít.
Tak pomalu umírám
v křeči marnosti,
zmítám se v ní sám a sám,
rozervaný, v nahosti.
S vizí,
že mne balí v černý háv
ruce chladné, cizí,
dopředu si skládám epitaf.
"Spálený city
na popel,
vyhrát boj lítý
neuměl."
láskou umírám.
Jak jedovatou zmiji,
co chová v sobě
každý jenom sám,
ty city v každé době
proklínám.
Láska hryže,
jako hyena.
Každý ví že,
neplatí zmýlená,
však ta díže,
plná citů tobě navzdory,
roste a bují jako nádory.
Konce není
marnosti.
Ani snění
nemá slušnosti,
když nevítáno -
odejít,
sebou samo,
duši nepřelít.
Tak pomalu umírám
v křeči marnosti,
zmítám se v ní sám a sám,
rozervaný, v nahosti.
S vizí,
že mne balí v černý háv
ruce chladné, cizí,
dopředu si skládám epitaf.
"Spálený city
na popel,
vyhrát boj lítý
neuměl."
21.06.2020 21:05
Je to pěkný, smutný, bolestný... Rád jsem si to přečetl... Básníci odhalující svou duši... Dík.
20.06.2020 15:01
Co duše to trezor s číselníkem.Ať prázdné či plné po okraj.Některé již s poničeným zámkem od zoufalců a že city jsou někdy peklem andělů.Moudrý věkem tys.Nakreslené trezory nejdou otevřít a ty ostatní otevřeš vkladem však s úroky nepočítej.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.