Až mě jednou zjistí

Až mě jednou zjistí,
že blízko mám nebe,
až zavře pan Kaplan třídnici,
stát budu v listí,
co najednou nezebe,
schovaný po uši ve vichřici.

Až žebřík přistaví mi,
s koncem někde v mračnu
sluncem mi blikne, co já vím.
s hlasy laskavými
k výši šplhat začnu,
výškou značnou se neotrávím.


Budu trhat třešně,
telegrafní dráty,
a mávat všem ptákům z Paříže.
Na dlani tak fešně
vidím svět jak svatý,
a pak čerty stát frontu u mříže.

Nade mnou máma s tátou,
i pár kamarádů,
s kterýma jsem dávno trávil čas,
tancují nad vatou,
než bude po západu,
a pak uslyším silný Petrův hlas.


Až mě jednou přijdou,
že na to moc spěchám,
až mě voda k ránu probere.
Otevřu svý voči
a uslyším, to kudy kam
šel bys, neústupný boxére?

Šmajdám s vámi časem,
je to vlastně prýma,
nač život tlačit k neshodě.
Naučit se v kráse,
hlavně mezi živýma
Jít na ruku šenku v hospodě.