Tohle je opravdu... nádherné :O

...a jak to dopadlo? Nebo dopadne? :-) Moc roztomilé...:-)

Filosofka Yana...já vím, že máš ráda přemýšlení o životě, u jedné mé básně jsi to, myslím i podotkla...:-)
Krasně ten proud plyne a věci jiné o trochu dále po proudu čekají...na nás...
Mmchd, tvarem mi to připomíná svíčku benzinového motoru...ale to je zase jiný proud...:-D

Kam se hrabu s básněmi o lásce já? Tohle je prostě super. :-D

No to mi povídej...

Yana: Yani, diky, tak nejak to bude..ten styl bych pochopila, koneckoncu, hodne se vzdy resil..a jsem fakt rada, zes to vzala a nasla v sobe nadhled

silent_heart: dekuju za tenhle tvuj koment..je to hezky *

"Můj argument vychází z logiky," - jaké logiky? Pokud "to, co vznikne, se spotřebuje" nutně musí být množství fotosyntézou rozloženého CO2 a různými oxidačními procesy vzniklého CO2 v rovnováze. Netuším, proč by tomu tak nemělo být, ani jak bys vysvětlil "zemní uhlík - viz otázky minule.
"přiběhne tam něco zelenýho, co uhlík zase zabuduje. " - nechci se hádat, ale domnívám se, že rostliny přijímají uhlík výhradně ze vzduchu, ne kořeny. Nicméně, i kdyby rostliny přijaly (zabudovaly) uhlík ze země, co by se změnilo? Ten uhlík v zemi je ve formě tuhy nebo diamantu? Pokud ne a je ve formě Složité látky, tak vzhledem pro bilanci fotosyntézy je nezajímavý.
Prostě a jednoduše, elementární logikou lze dospět k tomu, že celková bilance v produkci kyslíku = nula. Oxidačních procesů je jistě více, ale zřejmě nevýznamných. Takže pokud chceme vysvětlit, jak zelené rostliny "vyrobily" kyslík, musíme vysvětlit, kam se uložil uhlík.

Jak může "efektivitu procesu" ovlivnit aktuální koncentrace plynu v ovzduší? Proč by měla být jedním směrem reakce efektivnější?
Co předpokládám:
1) diferenciální rovnice popisující fotosyntézu je správně.
2) nyní se zhruba nacházíme ve stavu dynamické rovnováhy. Co vznikne, to se i spotřebuje.
3) pro plyny je zjištění koncentrace vcelku jisté, kdežto C- je problém. Nepromejšlel jsem to detailně, ale myslím spíš to, že je na zemi- tj. není ve vzduchu ve formě CO2. Zjistit koncentraci uhlíku je docela potíž- takže může v rovnici dost haprovat. Ale řekněme, že je detail.
Proč je reakce jedním směrem efektivnější?
(možná by se mělo říct rychlejší v jednom směru) Představme, jak by to bylo obráceně? (logika fungování rovnice zůstává stejná, jen k1 větší než k2. Tím by CO2 mělo mít navrch nad O2 v atmsoféře a uhlík by se nevyskytoval "na zemi". Prakticky by to mohlo nastat požárem. Můj argument vychází z logiky, nejspíš užitečnější by bylo, kdyby vyšel z experimentu.
Ten bych si představoval asi tahle: skleník, uzavřený vůči vznějším vlivům (i výměně látek). Vyšší koncentrace CO2, půda a semínka (plus něco, co jí žere). Stane se časem, že CO2 ubude a uhlík bude někde v půdě? (je to nejspíš nereálné).
Možná ještě přínosnější by bylo měřit, jak rychle se rostlina rozloží. Z mejch úvah zkrátka vyplývá, že i když se bude rozkládat, přiběhne tam něco zelenýho, co uhlík zase zabuduje.
Jak vidmo, je tu spousta nejasností. Nicméně mi stále připadá, že to, co nás učili ve škole, že fotosyntéza za to může, je pravda. Jaký jiný proces produkuje kyslík?
Co je vša k pro mě větší záhada je co odstraňuje kyslík z atmosféry? Dýchání je (nejspíš) zlomek, tlení je taky pomalé. Nejspíš jde o všemožné oxidace všeho možného (nejen uhlíku). Nicméně oheň jako takový není globálně tak efektivní...
(stejně je zvláštní, že píšu tolik o věcech kterým nerozumím. Novinkou pro mě byla třeba i hmotnost atmosféry, i když by mi mohla být poměrně blízká. Hmotnost biosféry je pro mě taky novinka... )

jo, a to mě uklidňuje, všechno už tu bylo, ale...můžeme to prožít zas a znova a objevovat ameriku dál a dál, dobrý sny a šťastnej život, takovej naplněnej na mě dýchl z tvý básničky, máš jasno a máš svý sny, to je přece bezva, možná by mi mohl vadit styl, ale proč? vlastně

hm, povedla se ti, ale je mi z ní úzko, dnes klobouk smekám já, tuhe si ukládám, ta tučná písmena v závěru mě uzemnila

mají hloubku tvé krátké básničky, vždy je tam cosi z čeho mrazí i když ten dech je tak horoucí

je překrásná.

je to skvelé :D

Jedno z najlepších tvojich diel :D ..myšlienkou samozrejme :D

Peio: Aha, to bude asi naša čepeľ. Ďakujem. :)

veronika: Ty jo fotku jsem neviděl. Sexu je furt dost, kdyžtak jí přemluvím nebo zahraju nějaký divadlo. Tohle asi není o mně, o nás. Je to nejspíš o Vítkovi s Ivet, smyšlená kravina s dobrým názvem. Samozřejmě po čtyřech měsících je to jiný než po čtyřech letech. Opora, důvěra, žádnej spěch a takový ty naučený fráze z televize. Dík

ewon: A přesně o tom to je! Říct: "Vím či nevím?", toť otázka!

ewon: Připadá mi, že každý mluvíme o něčem jiném. Jak může "efektivitu procesu" ovlivnit aktuální koncentrace plynu v ovzduší? Proč by měla být jedním směrem reakce efektivnější?
Celý problém je v tom tvém "uhlíku pod zem".
Tedy ještě jednou. Probíhá fotosyntéza, která (v sumárním pohledu) z jednoho C02 udělá O2 a uhlík zabuduje do složitější (energeticky náročnější) organické látky. Podstatné je to, že výsledný produkt má vyšší energii než složky na počátku (CO2 a H2O) - na tom je založena existence života na Zemi. Právě tuto energii (vlastně zachycenou sluneční energii) využívají k životu všechny organismy od bakterií po býložravce a druhotně i masožravce. To využívají k životu je míněno tak, že rozloží ony energeticky složitější látku na původní složky (zjednodušeně řečeno), tedy C převede zpět na CO2 a z uvolněné energie "žijí".
Tento cyklus je prakticky uzavřený - veškerá vyprodukovaná biomasa je "sežrána" (rozložena). Pokud by tomu tak nebylo, musela by se ta biomasa někde hromadit (což se děje při zuhelnatění).Pokud se veškerá biomasa rozloží, musí vzniknout přesně tolik CO2, kolik ho bylo na začátku.
"Uhlík do země". Pokud tím nebudeme myslet uhlík, který vzniká rozložením podzemních částí rostlin (než se bezezbytku rozloží kořeny stromu, trvá to nejspíš desítky let), ale uhlík, který pod zem "nacpala" fotosyntéza "jen tak", narazíme na otázky: Jak a proč by se to dělo? Rostlina "bojuje" o život - ta která pro sebe vyprodukuje dost růstových a zásobních látek má sílu vykvést a odplodit, vyroste silnější a konkurenceschopnější. Pokud by nějaká cpala uhlík bez využití k růstu pod zem, sama by se omezovala! V konkurenci s ostatními by prohrála. Ale nechť! Ovšem v jaké formě by ten uhlík pod zem ukládala? Pokud jako energeticky složitější látky, tak by ti to nepomohlo - i ty by byly rozloženy půdními bakteriemi zpět na výchozí (z něčeho ty bakterie žít musí), takže by musela ukládat uhlík v elementární formě - to by ovšem kolem stromů vznikala ložiska tuhy nebo diamantů? Nepozorováno!

úžasný :)