Moc nechápu, proč je to psáno bez diakritiky, to mě neskutečně ruší. Vypadá to jako smska, což je tedy škoda. Ty spojené názvy už jsou u tebe typické, ale přeci jen bych uvítal trochu více obrazného vyjádření, třeba nějakou tu metaforu, ono:

i kdyz smrdi
tak voni
protoze sou to deti

není dvakrát poeticky vyjádřeno, ačkoli mě to pobavilo.

Tak tohle vzniklo opravdu z hnoje a nic jiného z toho nevylezlo :-D, ale i tak jsem se zasmál. Ten konec je výmluvný.

mannaz: Jo, to je dobré, dávat si na to pozor :-). Ale není to nic těžkého, stačí nebýt vztahovačná :-).

taron: Ahoj, děkuji za návštěvu. Myslím, že nikdy neprohlédnou :-).

Hezké =)

Davidsoft: upřímně řečeni, tenhle závěř je přesně ten, který bych čekal :D

Nádherně shrnutá ztráta vlastní identity. To je přesně to, čeho se Ester Krejčí obávala na konci osmé epizody. Spolehlivé řešení neznám, nemám s tím zkušenosti, ale určitě to chce se alespoň na chvíli odpoutat od věcí, které tvou identitu potlačují. Žádné časopisy. Zkus hledat tam, kde si myslíš, že nic není; tam se nejspíš najdeš. A pokud se najdeš, dej na sebe pozor.

Taky pěkně potrhlý pes :-). Skvělé, že dokážeš vystihnout takové to psí třeštění. Mě připadá, že oni pořád po něčem touží, a taky mají skoro pořád z něčeho radost. Ráda bych to uměla jako oni :-)

jo...mně se zas líbí, když se mi vlasy při chůzi houpu v culíku sem a tam...

Taky znám. A taky si dávám sakra pozor, abych nebyla tím hlupákem sama... Pěkná :-)

Z toho, co jsem od tebe četla (a nekomentovala, kůže líná), je tahle pro mě pochopitelnější a má jednoznačnější myšlenku. Pracuješ s obrazy, tady jich není tolik, ale o to jsou jasnější. Velice lidské.
No a s tím koncem tak úplně nesouhlasím. Vzdělání je jedna z mála cest, jak se zachránit (tím nemyslím jen to vzdělání posvěcené papírem, ale všeobecně, a nejen pro ekonomickou stránku věci, ale hlavně pro osobní užití). Víš ty, jak mě štve, kolik toho nevím, jak těžko do svýho stárnoucího mozku cpu něco nového? :-)

taron: ano ano taky jsem si při psaní na Peška vzpoměl a upřímně jsem se ani nesnažil rýmovat, prostě to takhle vypadlo :)

sepotvkorunachstromu: ach spíš by tam mělo být plamínků (svíčky) a nebo plameny ve mě?

Nic je můj úděl
v době reality
vrbou musím být
a jen snít
( v době kdy se nacházím v realitě a netoulám se myšlenkami někde v .... je mým údělem být vrbou a jen z té reality utíkat a snít )

a co sem tim chtěl říct? No jen že jsem sám a není nikdo koho bych měl , kamarády, přátele, lásku ....

znám....a takových lidí mi je občas líto. Ale není jim pomoci, musí sami prohlédnout :)

u mě dobrý :)

přestáváš být Teen? :))) kiš kiš :)

já osobně bych do této básně moc verše necpala...myslím, že volný verš by byl šikovnější...jinak, přesto, že i mě to toho peška přípomínalo, se nemění nic na tom, že něco ta báseň do sebe má... a že na sobě pořád pracuješ :)

Zajímavý závěr.

Miro Sparkus: BorůvkaB: děkuji :))

Pěkná miniaturka :-).

Posledí rým nemůžu-kloužu není dvakrát povedený, ale zbytek básně má celkem hezký spád. Ten refrén mi připomněl hru na peška, běží pešek okolo... :-D...