pěkná

nádhera...jakoby mé pocity...od začátku až do konce je co vyzdvihnout....díky.

Líbí se mi ten kýč ... :)

Depresivní je dost, stejně jako je hodně dobrá...snad jen na začátku je toho tvarování příliš...ale to je kosmetický detail:-)

fakt ti to teď píše (-: fajn nápad, a díky modelíně je vlastně bláznivá a barevná i když cosi depresivního z ní cítím

Začátek jsem četla dvakrát, není úplně melodický, ale spěje tak zajímavě k tomu kolosálnímu závěru, takže vlastně moc povedené, s myšlenkou a těším se na další

je opravdu hodný zamyšlení ten obsah, dnes a denně si kladou milóny lidí stejné otázky, a odpověď možná nenajdou po celý život, forma pokulhává za obsahem

přes střízlivé myšlenky je taková křehká, asi jako ten vztah

A modelářky cvokyně,
topějí se ve víně.

o snech a heslech

Tož dobré to je :-) Po děti noci řekla bych, že výborné :-)..

Navzdory na můj vkus místy až dost velké přímočarosti oceňuji trefný popis online seznamování. Krátká zkušenost mi tam bohatě stačila. :D

tak to ctu a premyslim, co by asi napsal muj syn .... hmmm :))
asi ho malo znam ...

No, homosexualu se neni treba se bat .... narozdil od hlouposti to neni diagnoza :)))
Proste kazdej jsme jinej ....

Mluví z Tebe zloba. Je to spíše báseň někomu a emoce z ní čiší, proto i trochu pozapomínáš na čistotu formy. Nejsem si ani zdaleka jistá, že pravda je absolutní veličina, přesto je třeba ji hájit. V opačném případě ztratíme sami sebe. Vím, že Ty ji hájit budeš a to mě velmi těší. Hodně štěstí.

No, znám pár homosexuálních psů a koček, takže bych řekl, že v přírodě nic nového pod sluncem. Z reprodukčního hlediska je to akorát dost neefektivní, ale že by to byla přímo zvrácenost? Hmm, úvod vyvolal možná větší ohlas než zbytek té úvahy, co?

Ne, první odstavec z podstaty věci nelze přeskočit...

Také jsem přečetla jen první odstavec. Ty nechceš uvažovat, nýbrž veřejně odsoudit. Odmítáš se na předmět svého přemýšlení podívat z jiného úhlu. Lze říct, že o něm vůbec neuvažuješ, takže si pleteš žánr. Nenabízíš žádné argumenty. Jen prohlašuješ jako obecné své vlastní pravdy.

skvělá :D

Co se obsahu týká, občas je nutné překročit svůj stín, aby člověk zjistil, že ho slunce nespálí... :) K formě...rýmu pomáhá pravidelný rytmus a někdy je nutná i ta otrocká práce (jako je počítání slabik), výsledkem je pak ladnější čtení. ;)

Čas, který rozhazuje slova, a zároveň mlčí.... To mě donutilo k zamyšlení. Velmi se mi líbí poslední sloka. Jde na dřeň, je krutá a přece nese naději. Možná bych doporučila trochu více propracovat formální stránku básně (čas tak trochu vybízí k rytmu...tik, ťak). Těším se na další dílko :)