|
|
Jsi jako rozkvetlá louka,
jako vánek, co do vlasů mi fouká..
jako koťátko, co v mých dlaních mňouká…
jsi loď, co ztracena v mlze houká..
Jsi jemná, jako křídla motýlí..
Jsi slůvko, co mé chmury rozptýlí..
Jsi oheň, co ruce mé zahřívá,
jako ptáček, co po ránu mi zazpívá..
Jsi jako ticho lesa po dešti,
jako kamínek v řece, co jej voda vyleští..
Jsi jako slunce, co můj den rozzáří,
to když tvá ruka pohladí mne po tváři.
Jsi jako vůně čerstvě posečené trávy,
jako příběh, co odjakživa mne baví..
Jsi živá, jako horská bystřina,
jako kůra stromu, co vzpomíná..
Jsi čistá, jako kapka rosy,
jsi zámek, co o klíč si prosí..
Jsi jako stín stromu v parném létě,
jako škála barev na paletě..
Jsi ta píseň, kterou si zpívám,
jako budoucnost, jíž vstříc se dívám..
Jsi jako letní obloha bez mraků,
jako kniha plná kouzel a zázraků…
Jsi jako bludička v temném lese,
jako lístek, co ve větru se nese..
Jsi lehoučká, jako vločka sněhu,
jsi květina, která žádá o něhu..
Jsi jako klid, co po bouři přichází,
jsi ta, co žádnou srandu nezkazí..
Jsi jako maják v rozbouřeném moři,
jako duha, co po dešti se tvoří...
Jsi vřelá, jako písek na pláži,
jsi obraz, co na hladině se odráží,
Jsi kometa na nebi hořící,
jsi balzám, každou ránu hojící...
Jako tisíc let starý příběh jsi tajemná,
proto ta naše touha je vzájemná..
Jsi jako cesta, co hledá svůj cíl,
jsi nápis křídou, co déšť ho smyl..
Jsi jako popel, rozfoukaný větrem,
jsi mou nadějí a jsi mým světlem…
Jsi jako čerstvé pryskyřice vůně,
jsi jako smyčec, co klouže po struně..
Jako rosou pokrytá pavučina,
jsi den, který nekončí, ale ani nezačíná..
Jsi jako hvězda na nočním nebi,
jsi dobrý pocit, co na duši se uvelebí..
Jsi jako dotek, který na těle mne hřeje,
jsi štěstí, které každý si přeje..
Jsi jako voda, co u mého břehu šplouchá,
jsi srdcem, co rozum neposlouchá...
Jsi jako slza, co chutná solí,
jako láska, co hřeje mne a zároveň i bolí...
Jsi jako sen, který nechávám si snít,
ty jsi ta cesta, po které chtěl bych jít...
Jediné, co strach mi nahání,
že nekonečné bude to čekání…
Přesto neuslyšíš můj pláč ani křik,
i tak užiju si s tebou každý okamžik...
jako vánek, co do vlasů mi fouká..
jako koťátko, co v mých dlaních mňouká…
jsi loď, co ztracena v mlze houká..
Jsi jemná, jako křídla motýlí..
Jsi slůvko, co mé chmury rozptýlí..
Jsi oheň, co ruce mé zahřívá,
jako ptáček, co po ránu mi zazpívá..
Jsi jako ticho lesa po dešti,
jako kamínek v řece, co jej voda vyleští..
Jsi jako slunce, co můj den rozzáří,
to když tvá ruka pohladí mne po tváři.
Jsi jako vůně čerstvě posečené trávy,
jako příběh, co odjakživa mne baví..
Jsi živá, jako horská bystřina,
jako kůra stromu, co vzpomíná..
Jsi čistá, jako kapka rosy,
jsi zámek, co o klíč si prosí..
Jsi jako stín stromu v parném létě,
jako škála barev na paletě..
Jsi ta píseň, kterou si zpívám,
jako budoucnost, jíž vstříc se dívám..
Jsi jako letní obloha bez mraků,
jako kniha plná kouzel a zázraků…
Jsi jako bludička v temném lese,
jako lístek, co ve větru se nese..
Jsi lehoučká, jako vločka sněhu,
jsi květina, která žádá o něhu..
Jsi jako klid, co po bouři přichází,
jsi ta, co žádnou srandu nezkazí..
Jsi jako maják v rozbouřeném moři,
jako duha, co po dešti se tvoří...
Jsi vřelá, jako písek na pláži,
jsi obraz, co na hladině se odráží,
Jsi kometa na nebi hořící,
jsi balzám, každou ránu hojící...
Jako tisíc let starý příběh jsi tajemná,
proto ta naše touha je vzájemná..
Jsi jako cesta, co hledá svůj cíl,
jsi nápis křídou, co déšť ho smyl..
Jsi jako popel, rozfoukaný větrem,
jsi mou nadějí a jsi mým světlem…
Jsi jako čerstvé pryskyřice vůně,
jsi jako smyčec, co klouže po struně..
Jako rosou pokrytá pavučina,
jsi den, který nekončí, ale ani nezačíná..
Jsi jako hvězda na nočním nebi,
jsi dobrý pocit, co na duši se uvelebí..
Jsi jako dotek, který na těle mne hřeje,
jsi štěstí, které každý si přeje..
Jsi jako voda, co u mého břehu šplouchá,
jsi srdcem, co rozum neposlouchá...
Jsi jako slza, co chutná solí,
jako láska, co hřeje mne a zároveň i bolí...
Jsi jako sen, který nechávám si snít,
ty jsi ta cesta, po které chtěl bych jít...
Jediné, co strach mi nahání,
že nekonečné bude to čekání…
Přesto neuslyšíš můj pláč ani křik,
i tak užiju si s tebou každý okamžik...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jsi jako... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Medicína na neduhy
Předchozí dílo autora : Co všechno se vejde do mé dlaně...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Mitzi řekla o veronika :Neznám ji osobně, ale podle toho, co se dá vyčíst z její tvorby je to mimořádný člověk. Veroničina práce se dá rozdělit do dvou kategorií - skvělá a ještě lepší^^

