nechtěla jsem přecházet...nenávidím totiž přechody!

básnička stará asi 2 roky. Inspirována úžasným člověkem, který mě tehdy velice pomohl a já pochopila, že ho nemohu a ani nechci nijak vázat...

(P.) - 17.9.

pro Tebe ...

ledové krápníky ve mě

(Z.)*** psáno s dávkou nadsázky, tak berte s rezervou........

láska-neláska?

mne objímají

nebo procházka ...

Věnuji všem, kteří mají pocit, že jim úkoly a povinnosti nedovolují ani se v klidu "vysmrkat"....:-) natož si s někým normálně popovídat...

Každý by měl být věrný svému vlastnímu tempu...aneb: Vše má svůj správný čas!

(P.) - Někdy prostě člověk vůbec nevidí, kam šlape........:-)

láska

to zas jednou... mě něco možná napadlo... :)

možná spíše miniatura... ale od ní se liší tím, že neobjevuje žádnou převratnou myšlenku... pouze pocit...

mé tajné přání (momentálně se netýká nikoho konkrétního)

Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*

K vlastnímu odloučení došlo už někdy v červenci, ale až dnes "to" ze mě přešlo do veršů...