přidáno 03.11.2009
hodnoceno 9
čteno 1814(20)
posláno 0



V tom jase za oknem, kdo jsi a zdali znám tě?
Jsi příběh snad co potkat smím, jeden z mála,
ztrnulý úsměv krále na vybrané kartě
co esem srdcovým přebít bych si přála

Jsi strážce tajných snů, kdes na ztracené vartě,
vyhaslý vášně krb jak vzpomínkami sálá,
jen výkřik o lásce, vyšitý na standartě
jen výkřik, jež ozvěna vrací neustálá?


Polibek sladké vůně moku, tak tě znám,
z čelenky sevření vypadlý drahokam
jas úsvitu, co již k temnotám se kloní,

tak zvolna přibliž se, jen zvolna, nespěchám
ač černě oděna, v účesu dvorních dam,
svých tužeb šmouhy kreslívám na zaclony
přidáno 10.03.2013 - 18:14
Zamila
Krásná, krásně neobyčejná ve zdejších vodách moderní české mluvy :-)
přidáno 08.11.2009 - 14:20
Krásné, nostalgické pohlazení po duši.Další komentáře jsou naprosto zbytečné.
přidáno 07.11.2009 - 19:20
:-))
přidáno 05.11.2009 - 08:28
Vznikají repliky historických zbraní, oživují se téměř zapomenutá řemesla, pořádají rytířské turnaje. Proč občas nepřipomenout staré básnické formy? Jsem nostalgik, milý puero ... :o)
přidáno 04.11.2009 - 22:39
Ty jase za oknem, kdo jsi a zdali znám tě?
Kdos, že zatrpklým tě krutým měřím perem?
Kdos, že zní mi veršé tvé co zaschlá rtěnka na rtě?
Kdy styl svůj ztratils a jiným dal ses směrem?
přidáno 04.11.2009 - 09:24
tvé verše nepotřebují komentář...a proto mlčím....................................pssssssssssssst:-)
přidáno 03.11.2009 - 19:35
Každý verš co paprsek slunce lomící se na briliantu.
přidáno 03.11.2009 - 17:26
nádhera, ztratila jsem slova,
četla jsem mnohokrát a budu ji číst znova,
je pohlazením podvečerním tichem,
pssst, teď mluviti je hříchem...
přidáno 03.11.2009 - 12:57
každý verš- drahokam!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Za oknem : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Čuníci
Předchozí dílo autora : Boží bojovníci

» narozeniny
naivní snílek [16], Telcontar [16], incarmen [15], bezejmenný [13], ThePočly [12], Ziny [3], Petr. [2]
» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :
Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming