Za oknem

nostalgik

03.11.2009

básně/láska

1032(19)

V tom jase za oknem, kdo jsi a zdali znám tě?
Jsi příběh snad co potkat smím, jeden z mála,
ztrnulý úsměv krále na vybrané kartě
co esem srdcovým přebít bych si přála

Jsi strážce tajných snů, kdes na ztracené vartě,
vyhaslý vášně krb jak vzpomínkami sálá,
jen výkřik o lásce, vyšitý na standartě
jen výkřik, jež ozvěna vrací neustálá?

Polibek sladké vůně moku, tak tě znám,
z čelenky sevření vypadlý drahokam
jas úsvitu, co již k temnotám se kloní,

tak zvolna přibliž se, jen zvolna, nespěchám
ač černě oděna, v účesu dvorních dam,
svých tužeb šmouhy kreslívám na zaclony

Komentáře (9)

10.03.2013 - 18:14

Zamila

Krásná, krásně neobyčejná ve zdejších vodách moderní české mluvy :-)

08.11.2009 - 14:20

Aliwien

Krásné, nostalgické pohlazení po duši.Další komentáře jsou naprosto zbytečné.

07.11.2009 - 19:20

isisleo

:-))

05.11.2009 - 08:28

nostalgik

Vznikají repliky historických zbraní, oživují se téměř zapomenutá řemesla, pořádají rytířské turnaje. Proč občas nepřipomenout staré básnické formy? Jsem nostalgik, milý puero ... :o)

04.11.2009 - 22:39

puero

Ty jase za oknem, kdo jsi a zdali znám tě?
Kdos, že zatrpklým tě krutým měřím perem?
Kdos, že zní mi veršé tvé co zaschlá rtěnka na rtě?
Kdy styl svůj ztratils a jiným dal ses směrem?

04.11.2009 - 09:24

PrimaDen

tvé verše nepotřebují komentář...a proto mlčím....................................pssssssssssssst:-)

03.11.2009 - 19:35

Lea Aura

Každý verš co paprsek slunce lomící se na briliantu.

03.11.2009 - 17:26

nevěrná

nádhera, ztratila jsem slova,
četla jsem mnohokrát a budu ji číst znova,
je pohlazením podvečerním tichem,
pssst, teď mluviti je hříchem...

03.11.2009 - 12:57

ivkaja

každý verš- drahokam!