V tom jase za oknem, kdo jsi a zdali znám tě?
Jsi příběh snad co potkat smím, jeden z mála,
ztrnulý úsměv krále na vybrané kartě
co esem srdcovým přebít bych si přála
Jsi strážce tajných snů, kdes na ztracené vartě,
vyhaslý vášně krb jak vzpomínkami sálá,
jen výkřik o lásce, vyšitý na standartě
jen výkřik, jež ozvěna vrací neustálá?
Polibek sladké vůně moku, tak tě znám,
z čelenky sevření vypadlý drahokam
jas úsvitu, co již k temnotám se kloní,
tak zvolna přibliž se, jen zvolna, nespěchám
ač černě oděna, v účesu dvorních dam,
svých tužeb šmouhy kreslívám na zaclony
10.03.2013 18:14
Zamila
Krásná, krásně neobyčejná ve zdejších vodách moderní české mluvy :-)
08.11.2009 14:20
Krásné, nostalgické pohlazení po duši.Další komentáře jsou naprosto zbytečné.
05.11.2009 08:28
Vznikají repliky historických zbraní, oživují se téměř zapomenutá řemesla, pořádají rytířské turnaje. Proč občas nepřipomenout staré básnické formy? Jsem nostalgik, milý puero ... :o)
04.11.2009 22:39
Ty jase za oknem, kdo jsi a zdali znám tě?
Kdos, že zatrpklým tě krutým měřím perem?
Kdos, že zní mi veršé tvé co zaschlá rtěnka na rtě?
Kdy styl svůj ztratils a jiným dal ses směrem?
Kdos, že zatrpklým tě krutým měřím perem?
Kdos, že zní mi veršé tvé co zaschlá rtěnka na rtě?
Kdy styl svůj ztratils a jiným dal ses směrem?
04.11.2009 09:24
tvé verše nepotřebují komentář...a proto mlčím....................................pssssssssssssst:-)
03.11.2009 17:26
nádhera, ztratila jsem slova,
četla jsem mnohokrát a budu ji číst znova,
je pohlazením podvečerním tichem,
pssst, teď mluviti je hříchem...
četla jsem mnohokrát a budu ji číst znova,
je pohlazením podvečerním tichem,
pssst, teď mluviti je hříchem...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.