|
ledové krápníky ve mě
|
Až přijde nový příchozí,
řeknu mu dřív, než vezme za kliku:
„Běž raději zpět!
Jsem plná ledových krápníků!
Nenič mi znovustavěný svět,
Nemáš-li srdce jen ze zlata,
jestli ne, tak vrať se zpět,
má duše je samá záplata!“
Vnímám své dveře zavřené...
Zaklepe-li někdo, jen se lekám,
přání mám v dlaních stlačené,
snad jen před křížem otevřu je a klekám!
řeknu mu dřív, než vezme za kliku:
„Běž raději zpět!
Jsem plná ledových krápníků!
Nenič mi znovustavěný svět,
Nemáš-li srdce jen ze zlata,
jestli ne, tak vrať se zpět,
má duše je samá záplata!“
Vnímám své dveře zavřené...
Zaklepe-li někdo, jen se lekám,
přání mám v dlaních stlačené,
snad jen před křížem otevřu je a klekám!
24.11.2008 19:49
ehm, promiň, omylem jsem napsal komentář do kolonky upozornění na chybu, tak ještě jednou: chválím, je to nádhera, je to roztomile pojato.
15.04.2008 10:01
Až příjde nový příchozí
mohlo by se stát,
že bude chtít ty krápníky
červenou stuhou omotat.
Bude v ní schovaný tenký drát
jeden konec na plus
druhý k mínusu se musí dát,
nabíjím na třista...
šok a třeba nový začátek.
Nečekej další pád
a nedívej se pořád nazpátek.
mohlo by se stát,
že bude chtít ty krápníky
červenou stuhou omotat.
Bude v ní schovaný tenký drát
jeden konec na plus
druhý k mínusu se musí dát,
nabíjím na třista...
šok a třeba nový začátek.
Nečekej další pád
a nedívej se pořád nazpátek.
07.04.2008 11:40
kouzelný začátek, pak to jde do pohádky a končí to smířením s bohem. Myšlenka to je kouzelná, leč člověk se srdcem ze zlata je utopie...
Ale první čtyři řádky jsou bombastické.
Ale první čtyři řádky jsou bombastické.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.