Jedna z mých starších povídek :)

Takže... něco jakože druhý díl...? hm.. možná... snad... je to k pochopení, ke čtení... bojím se, že se někde seknu a celá povídka půjde do háje... Buďte trpělivý prosím. A nezlobte! ;)

Hm, inspirováno jedním i druhým, nikoliv třicátým třetím. A berte to, jak chcete. Tajným zdrojem myšlenek byl Seppälä

Tohle je čistá fikce. ;-) aneb když vás obviňuje vlastní literární postava

výkřik rozmazlenýho jedináčka.

Tak to prostě je a ne, že ne.

...a nebo už nikdy?

Svůj osud se častokrát snažíme změnit, když víme, že se stane něco špatného. Ruka osudu si nás však vždy najde a dokoná své dílo, i když jej trochu zmírní, přesto nás to bolestivě zasáhne.

Maturitní písemná práce na téma - „Jsou vítězství, která jsou hanbou.“ Josef Čapek

Moje soutěžní povídka,která docela mezi básníky zabodovala. Taková oddychovka na léto, možná i další čtenáře potěší...

Přátelství je láska bez křídel.. a zároveň se vylučují. Taky se v tom moc nevyznáš?Ne? Tak asi právě proto jsi mi tak podobná, dívko..:)

Povídka pojatá pouze v přímé řeči. Na obsah povídky zapomeňte. Důležité je, jak se dokážete orientovat v textu bez průvodního slova. A právě v tom je ta krása..

Po dlooouhé době, snad zpět:o)

Nejvíc bolí ztráta něčeho, co jsme nikdy neměli.

O můj pracovní den se rozhodně nejedná! Taková morbidní hříčka. Napište mi koment, kvůli statistice. :-))

Kdykoliv jsem odolala pokušení, bylo mi krásně, ale kdykoliv jsem mu podlehla ...

Příběh tak trochu o lhostejnosti lidí kolem nás...