I WANT TO BREAK FREE

Narodila sem se a ty sis sotva všim.
Radšis ležel u televize a pod autem nebo se staral o to, co bude k obědu.
Když sem k tobě přišla na víkend, přivítals mě slovy "jak se máš, co je novýho", aniž by tě to doopravdy zajímalo.
A já ti pak ve falešný naději začala vyprávět, jak sem šla běhat do lesa a uviděla na cestě užovku, co se snažila sežrat ropuchu, tak sem utíkala domů pro foťák a vyfotila to.
Zatímco ty už sis v duchu přemejšlel, jestli si dáš Milku nebo Ritter Sport.

Vyrostla sem.

Snažila sem se, ale nic, co sem udělala, pro tebe nebylo dost dobrý. Umíš vidět jen moje nedostatky a jako důkaz lásky bereš frekvenci, s kterou tě navštěvuju. A už nechceš pochopit, že nejsem malý dítě a tak nemam čas každej druhej víkend trávit u tebe, kdy se vídáme jen u jídla a to mi ještě vyčítáš, že sem blbá, když sem přispěla 20korun na nenarozený děti, tys mi přece tolikrát řikal, že se mam těmhle zlodějskejm lidem vyhejbat.
Nedoufám, že se někdy změníš, tak si zvykám.
Nebo se o to aspoň pokoušim.

Nebejt tebe a mámy, tak tu nejsem.
Tak proč sakra nejsi tátou..?