|
K téhle povídce mně inspirovala jedna píseň... A jedna smutná skutečnost, ze které jsem se potřebovala vypsat...
|
|
opustila mě a já tomu nedokázala ubránit.Bolí to a moc.Jenže co mám dělat když ona nechce??Todle je moje starší dílko.Nikdy na tebe nezapomenu.
|
|
Realita bývá krutá...
|
|
nechci se loucit, vrat se
|
|
-- -- -- Kritiku snesu -- -- --
|
|
Bez anotace :)
|
|
skoro skutečnost?
|
|
Starší, z literu, myslím, že si to zaslouží, být znovu obnovena, mám ji moc rád... přestože je smutná
|
|
...
|
|
...udělejte si o tom svůj obrázek sami, mělo to být něco jiného, ale v průběhu z toho vyšlo toto "dílko"...prosím, pište komentáře, ať vím, co dělám za chyby...
|
|
Pořád stejně pomalu...
|
|
Krátky příběh šestiletého chlapce odehrávající se za druhé světové války.
|
|
V Strážovských vrchoch, na stráži, nech ma môj anjel postráži...
|
|
Osobní..když budete číst jen velká písmena názvu, dostanete vzkaz ode mě-pro mě:D co mi stejně vůbec nepomáhá...povídka nic moc, sem s kritikou, prostě jen vůbec nejde o psaní:)
|
|
První se sbírky povídek spojených osamělostí aktérů vymykajících se normálu, kteří se potkávají a míjejí uprostřed nočního města, kde v dálce s otevřenou náručí stojí non-stop obchodní dům...
|
|
:-) Kritika, kritika, kritika, kritika- SEM s ní :-)
|
|
Konec...jen delší povídka rozdělená na dvě části:D
|