|
nechci se loucit, vrat se
|
|
-- -- -- Kritiku snesu -- -- --
|
|
Bez anotace :)
|
|
skoro skutečnost?
|
|
Starší, z literu, myslím, že si to zaslouží, být znovu obnovena, mám ji moc rád... přestože je smutná
|
|
K téhle povídce mně inspirovala jedna píseň... A jedna smutná skutečnost, ze které jsem se potřebovala vypsat...
|
|
opustila mě a já tomu nedokázala ubránit.Bolí to a moc.Jenže co mám dělat když ona nechce??Todle je moje starší dílko.Nikdy na tebe nezapomenu.
|
|
Realita bývá krutá...
|
|
To je můj příspěvek ke smutnému výročí velké války. Nenávidím války.
|
|
To první co jsem kdy napsal
|
|
Malé povzdechnutí...
|
|
Tak takhle měla původně povídka Zamilovaný anděl vypadat.Docela dlouho se mi do této části nechtělo,ale dneska opět nemám náladu a tak píšu.Předem děkuji za komentáře.
|
|
+ báseň J. Žáčka, jinak bez anotace
|
|
Příběh dvou přátel, kteří zjistili co k sobě cítí příliš pozdě...
"...Bylo pro něho strašné těžké jí neodpovídat, ale nechtěl, aby se kvůli němu trápila. Myslel, že takhle na něho zapomene snáz. Ale teď byl rád, že tu byla. Cítil se strašně a potřeboval někoho, kdo by ho podporoval..."
|
|
Když spolu dva lidé nemohou být... tak to bolí... oba...
|
|
Láska a smrt k sobě nevyhnutelně patří. Prosím o komentáře. Děkuju.
|