K tomuto příběhu se dá jen těžko něco dodat.Vztahy mezi lidmi jsou někdy složitější, než si sami dokážeme představit...

Co všechno je člověk schopen podstoupit pro lásku? Tato povídka však v žádném případě není návodem k použití pro další zamilované...

Umíte prohrávat? Hrdina tohoto příběhu prohrávat neuměl...

I uprostřed ničivé bouře se nachází klidné místo. Nádech před pokračováním pohromy. Lidský život plný bouřlivých událostí by byl nesnesitelný nebýt takového Oka hurikánu.

Tentokrát bez komentáře, snad i přesto bude povídka pro čtenáře přitažlivá...

Jsem z Pluta, on z Marsu, máme to k sobě daleko, proto si radši najdu Venušanku.. K té je to ještě dál.. :3

Tato povídka je napsána částečně na námět jedné z autorek na tomto webu a doufám, že pro mnohé čtenáře bude ponaučením...

Bylo to opravdu zvláštní setkání...

Věnováno: Mému příteli, spřízněné duši a múze v mužské podobě Mílovi S. a Carlosovi S. H., kvůli kterému jsem tuhle povídku dokončila trochu jinak než jsem měla původně v plánu. :)..

Až se mě jednou zeptáš, kam utíkala ta slečna s oranžovou gerberou, když nás míjela, odpovím ti asi, že jí prostě ujížděl autobus....

Ze sbírky - Lovci lidí. Poodhalíme zde pevně střežená vrátka u jednoho z nejzvláštnějších povolání co znám... Ano, řeč je o revizorech.

Příběh jednoho večera s neobvyklým koncem

moje soutěžní dílo, opravila jsem všechny ty překlepy a chyby a trochu upravila pasáž s novinovým článkem...

Po dlooouhé době, snad zpět:o)

Starší povídka napsaná při sledování západu slunce.