 19.04.2013 8 1211(14) 0 |
Vtlačil se dovnitř. Tss…up… „ Ukončete nástup, dveře vás zavírají.“
Její klín byl násilně vtěsnán do jeho tváře. Ve dvaceti letech života se rozpoutalo pravé peklo.
V tak již velkém horku břicha elektrického dopravního stroje, stoupala teplota raketovou rychlostí.
Najednou vnímal lůno blízko, až cítil vůni obrovské lásky. Útroby železné okenaté nestvůry na chvíli povolily a on se mohl podívat vzhůru na tvář své okamžité bohyně.
Tmavé vlasy s barvou odstínu bronzu splývaly kolem ramen a jemně se dotýkaly spolucestujících. Přivřel oči. Dívala se na něj dolů a sledovala jeho pohyby. Také nemohla nic dělat a jen slabě vdechovala výpary lidských těl.
Znovu se pohledy setkaly a promluvily. Její tmavé hnědé oči vůbec neprotestovaly. Mladý koloušek vmáčknutý do jejího života trhaně dýchal a ona věděla co mu přináší. Ve svých letech se již naučila, jak reagovat na doteky.
Mladíka zasáhl souhlas s razantní silou a po čele mu začala stékat kapka potu přímo do oka. Snažil se mrknutím odehnat to vzpurné a slané utrpení, ale ruce uvězněné těly klimbajících osob mu neumožnily jakýkoliv pohyb.
Stále ho sledovala z druhého schůdku a jemně se vrchním stehnem otřela o jeho čelo, aby zastavila mučivou scénu.
Vděčný, ale vystrašený přikývl na souhlas. Věděl a přál si promluvit, ale nesvedl nic jiného, než myslet na to, jak s touto ženou leží u otevřeného okna a v dálce burácí příboj. On se jí lehce dotýká a říká něžná a laskavá slova. Prsty jemně slaňují její boky a chlapec vdechuje vůní vlasů London od Burberry…bílé závěsy povívají ve svých záhybech…z ulice zní latinská směs kytar a trumpety…na stolku se perlí nápoje ve sklenicích a lehké světlo odráží po zdech brilianty mihotavých paprsků…
Tss…up…tramvaj dorazí k zastávce a břichatá konzerva vypudí svůj obsah do ulice s rámusem a cinkotem přikazujíc: „ Rychle, rychle, vypadněte, nemáme čas, urychlete výstup a nástup, dveře vás zaklínají.“
Dav se znovu vecpal do té lidské směsi uvnitř stroje, připravené škvařit se a bublat.
Mladík vyvrhnutý z rozšklebených dveří se nyní protlačil až k okénku. Divoce se rozhlížel a hledal svou milenku, ale bronzová záplava světla se již nekonala.
Žena vystoupila a nyní ladným krokem míjela sténající výklady módních obchodů.
Tss…up…stanice Touha, příští stanice Nekonečná.
Její klín byl násilně vtěsnán do jeho tváře. Ve dvaceti letech života se rozpoutalo pravé peklo.
V tak již velkém horku břicha elektrického dopravního stroje, stoupala teplota raketovou rychlostí.
Najednou vnímal lůno blízko, až cítil vůni obrovské lásky. Útroby železné okenaté nestvůry na chvíli povolily a on se mohl podívat vzhůru na tvář své okamžité bohyně.
Tmavé vlasy s barvou odstínu bronzu splývaly kolem ramen a jemně se dotýkaly spolucestujících. Přivřel oči. Dívala se na něj dolů a sledovala jeho pohyby. Také nemohla nic dělat a jen slabě vdechovala výpary lidských těl.
Znovu se pohledy setkaly a promluvily. Její tmavé hnědé oči vůbec neprotestovaly. Mladý koloušek vmáčknutý do jejího života trhaně dýchal a ona věděla co mu přináší. Ve svých letech se již naučila, jak reagovat na doteky.
Mladíka zasáhl souhlas s razantní silou a po čele mu začala stékat kapka potu přímo do oka. Snažil se mrknutím odehnat to vzpurné a slané utrpení, ale ruce uvězněné těly klimbajících osob mu neumožnily jakýkoliv pohyb.
Stále ho sledovala z druhého schůdku a jemně se vrchním stehnem otřela o jeho čelo, aby zastavila mučivou scénu.
Vděčný, ale vystrašený přikývl na souhlas. Věděl a přál si promluvit, ale nesvedl nic jiného, než myslet na to, jak s touto ženou leží u otevřeného okna a v dálce burácí příboj. On se jí lehce dotýká a říká něžná a laskavá slova. Prsty jemně slaňují její boky a chlapec vdechuje vůní vlasů London od Burberry…bílé závěsy povívají ve svých záhybech…z ulice zní latinská směs kytar a trumpety…na stolku se perlí nápoje ve sklenicích a lehké světlo odráží po zdech brilianty mihotavých paprsků…
Tss…up…tramvaj dorazí k zastávce a břichatá konzerva vypudí svůj obsah do ulice s rámusem a cinkotem přikazujíc: „ Rychle, rychle, vypadněte, nemáme čas, urychlete výstup a nástup, dveře vás zaklínají.“
Dav se znovu vecpal do té lidské směsi uvnitř stroje, připravené škvařit se a bublat.
Mladík vyvrhnutý z rozšklebených dveří se nyní protlačil až k okénku. Divoce se rozhlížel a hledal svou milenku, ale bronzová záplava světla se již nekonala.
Žena vystoupila a nyní ladným krokem míjela sténající výklady módních obchodů.
Tss…up…stanice Touha, příští stanice Nekonečná.
20.04.2013 - 21:36Namáš rád erotické povídky? Co je to erotická povídka? Co pornografická povídka?
Není zakopaný pes právě v tom?
Jinými slovy - řekl bych, že erotické povídky máš rád, ale nevíš o tom. A erotické (které nemáš rád) říkáš těm pornografickým.
Není zakopaný pes právě v tom?
Jinými slovy - řekl bych, že erotické povídky máš rád, ale nevíš o tom. A erotické (které nemáš rád) říkáš těm pornografickým.
20.04.2013 - 21:02Vladan: protože erotické povídky nemám rád a tahle povídka je z mého mládí, podotýkám - poetického mládí. Samozřejmě ta erotika z toho vyčnívá, ale nechtěl jsem, aby to vypadalo, jako hlavní záměr.
20.04.2013 - 20:28Dali: To ale není odpověď na to, na co jsem se ptal.
Mimochodem, já sám bych to taky zařadil do erotiky.
Mimochodem, já sám bych to taky zařadil do erotiky.
20.04.2013 - 08:46Vladan:
kdysi jsem to dal do jedné soutěže a tam to skoro všichni považovali za erotickou povídku.
kdysi jsem to dal do jedné soutěže a tam to skoro všichni považovali za erotickou povídku.
19.04.2013 - 22:02ty přímé řeči mají styl....
jinak osobně spíš preferuju metodu přisednutí si k nejhezčí holce z celého vagónu do "kupé"
jinak osobně spíš preferuju metodu přisednutí si k nejhezčí holce z celého vagónu do "kupé"
19.04.2013 - 21:44Hmmm... Sice nechci, abys to přesunul do erotiky, ale zajímá mě, proč se tomu tak předem bráníš?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tramvaj do stanice Touha : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Černé světlo
Předchozí dílo autora : Křídlenky
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
