|
Napsala jsem tuto báseň jako reakci na knihu BYT. Snažím se v ní zachytit myšlenku, že každý žije svůj svět paralelně vedle druhých. V naší moci je nahlédnout do světa druhých a zkoušet v něm číst. Možná nám i pán toho světa bude dělat průvodce. Přesto však nikdy nepochopíme základ tohoto světa. Ráda poukazuji na ty detaily v metafoře. Neuslyšíme řeky a nepochopíme proč se tak kroutí a proč voda v nich je prutká. Nepoznáme její koloběh. Taky nepoznáme lesy, louky a neokusíme ostrost skal.
|
|
Z cyklu přesun věcí na písmáku ... červenec 2015
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V roce 1648 sehrál Karlův most klíčovou roli v obraně Prahy proti švédskému obléhání. Pražané, včetně vojáků, měšťanských milicí, studentů a dokonce i židů, se statečně bránili a podařilo se jim zabránit Švédům v proniknutí na Staré Město. Boje se soustředily zejména na Karlově mostě, kde se Švédové pokoušeli překonat řeku a dostat se do centra města.
|
|
Záměr byl trochu jiný než závěr ... ale zkrátka mne to tam zavedlo, snad se to tedy alespoň trochu povedlo....
|
|
aneb opilecký traktát
|
|
|
|
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Azanyrmuth [14], miroslawek [13], Daniel [12], Ignácius J. Reilly [11], MichaelaČ [10], BlackDiamondSheep [9], Gerslik [9], Em4nueI [7], Našeptávač [6]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

