Vzbudil tě

Vzbudil tě déšť ?
Nebo šeptání písku, jež
přesypal se z dlaně do dlaně.
Vzbudil tě den kohoutím kokrháním.
Nebo snad jen pomatený budík.
Zas vstoupíš dvoran svého života,
který lze vnímat.
Sny prchly kamsi.
Mysl bude se potýkat s čím,
to ještě nevíš.
Plány se mohou zvrtnout, ale
proč by?
Rty budou mit své posluchače.
Melodika hlasu a příběhy zaujmou.
Zas smysl jednoho dne tohoto.
Kameny ač chladná láska co drží.
Touha se dotýkat a milovat není pryč,
jen jak za zástěnou.
Ozvěny srdce, jiskrné oči.
Někdy se chce plakat,
smýt tu špínu života.
Však kéžby to bylo tak jednoduché