přidáno 24.10.2025
hodnoceno 5
čteno 99(7)
posláno 0
Když vezmeš jazyk na procházku,
vždycky jenom na provázku.
Se zlou potáže se ten,
kdo ho jen tak pustí ven.

Mysli na to, komu říkáš,
všechna svoje trápení,
neboť lidi lstivý jsou,
a to se asi nezmění.

Jak jem poznat zrno od plev?
Snad mi srdce napoví.
Hlasně zpívat můžeš jenom,
s těmi s kterými v harmonii zní.

Trénuj svůj sluch hudební,
a včas rozpoznej falešné tóny.
Možná lepší zůstat sama,
než pak křičet do tmy:

"Proč?! Co jsem ti udělala!?"
přidáno 29.10.2025 - 02:47
Psavec: LadyLoba: človiček: Brigita: děkuji moc za komentáře :-)
přidáno 24.10.2025 - 22:55
Slovo pohladí i poraní.
přidáno 24.10.2025 - 18:33
Pomluvy jsou ostrou zbraní
nejen kůži, srdce zraní.
Však také mohou podobat
se hrachu, co po zdi
se skutálí.
Ty beze strachu jen
sleduj vše z povzdálí.
přidáno 24.10.2025 - 17:52
Jop
přidáno 24.10.2025 - 08:08
Jj, také to znám ...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Lepší bylo zůstat doma : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : V melounovém cukru
Předchozí dílo autora : Budíček

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming