Co se všechno může přihodit na mechu :-) ...

Smutná báseň o lidském neštěstí.

Je jen snem než procitnem?

O chybách, které nás učí jemnosti. O dívce, kterou nelze získat silou, ale jen srdcem – a o muži, který tpochopil, že láska není lov, ale dotek duše.

Před rokem se mi stala věc, za kterou se stydím a doteď jsem se s ní nesrovnal. Potopil jsem v bouřlivým počasí plachetnici na Nových mlýnech a málem se mi tam utopil člověk z mých nejmilovanějších a nejbližších. Celý to byla moje blbost, už jen to, že jsem vyplul. Děkuju Bohu, že jsem ji tehdy v tý rozbouřený a kalný vodě nahmatal a vytáhl. Kdyby se to nepovedlo, radši bych se už taky nevynořil. Tohle je moje vzpomínka, žádný umění, ale muselo to ven.

Když zlatokop nachází zlato, ale stále se mu nedaří najít to pravé zlato.

Tak po dlouhé době zase něco dávám sem, na nějakou dobu jsem zapomněla že tahle stránka existuje… a jak by řekl Jára Cimrman, chlast slast.