Bojím se

Bojím se.

Někdy, že jsem moc
a jindy, že jsem málo.

Bojím se toho, co se mi stalo,
a k tomu všeho, co by se mohlo stát,
když se nebudu dost bát.

A nejvíc toho, že některý věci
se nestanou nikdy.

Bojím se, že některý křivdy
nejde vymazat.

Že zůstanou ve mně napořád.

Bojím se udělat krok
a ještě víc, že zůstanu stát
na jednom místě.

Bojím se toho, že nic nevím jistě.

Bojím se, že bojuji moc tvrdě,
ale i toho, že dost nebojuji.

Bojím se být sama se vším
čeho se tak bojím.

Bojím se věřit,
bojím se nevěřit.
Bojím se světa, co nedává smysl.

Bojím se všech konstrukcí,
které umí zplodit
lidská mysl.

Bojím se, že až mi spadne opona,
nepřijde potlesk ani poklona,
jen vyzvracím rajče
na svůj vlastní kostým.

Bojím se, bojím. A nejvíc toho,
že se bojím a nevím, co s tím.