Něco Vám prozradím.

Děti bohů a lidí, mající lidské tělo, ale schopnosti nevídaných rozměrů...

Člověk často bloudí ve vlastních snech a ztrácí sílu v hledání toho, co se skrývá hluboko. Jehla života je malá, tenká a neviditelná, a čím víc se na ni upíná, tím víc se mu vzdaluje.

Jedno trochu starší dílo, už jsem na něj i skoro zapoměl. Ani to vlastně nevzniklo jako báseň, ale jako text písničky pro kamaráda k šedesátinám. Ten text je prostě o jeho osobě a osobnosti a ty vulgární výrazy jsou jeho běžná mluva.

Drabble povídka na zadaná slova: mňamka*paráda*úžasnej*zazářit* neodolatelně.

O tragickém konci nejlepší brněnské kavárny. Srdce nám krvácí, nikdy nezapomeneme. Milujeme.

Viděl jsem básničku kamarádky Brigi o nahotě, tak jsem si řekl, že to taky zkusím. S tou nahotou. A trochu jinak. I když ta nahota je jen na začátku a na konci. Děkuji Brigi.

Sára po sobě zanechala minulost, ve které ji zradil ten, komu nejvíc věřila. Elias zůstal s obrazem, který nedokáže dokončit – stejně jako jejich příběh. Když se po letech znovu setkají, slova jsou zbytečná. Ve vzduchu visí napětí, které znali, ale zapomněli. A někdy je návrat horší než odchod.

To co jste jednou prožili, nejde prožít znovu

tam kde jsme jen my

Lásku a bezpečí můžeš najít kdekoliv

...asi "texty"...

Trochu archivní věc, počátek října 2025, tehdy jsem si netroufala... ale po Troufalé může ven i tahle ...