![]() ![]() ![]() ![]() |
Přeji si
Tu náhle zjevil se stín
v kopretinách, tam uprostřed luk,
kde si vítr s květy pohrává
a čechrá můj prořídlý vlas.
Tu náhle zjevil se stín
v stéblech prohlých jako luk,
kde ležíc v trávě usínám
a s hmyzem utrácím svůj čas.
To nad hlavou mi létá,
snad dravec s bílou perutí,
snad pápěř ze sítí pavoučích,
snad víla z nedalekých blat.
Teď v čase kdy ta louka vzkvétá
si přeji ležet v dívčím objetí,
slyšet písně z hrdel skřivánčích
a říkat jak ji mám moc rád.
A toulat se s ní večerem,
kdy ledabylý slunka svit
nás ku líbání přiměje,
si přeji víc, než žíti navěky.
A toulat se s ní večerem,
kdy ruce spolu chtějí být
a horkost naše srdce zaleje
si přeji víc, než žíti navěky.
Tu náhle zjevil se stín,
v kopretinách, tam uprostřed luk.
kde ležíc v trávě usínám
a jen s hmyzem utrácím svůj čas.
Tu náhle zjevil se stín
v kopretinách, tam uprostřed luk,
kde si vítr s květy pohrává
a čechrá můj prořídlý vlas.
Tu náhle zjevil se stín
v stéblech prohlých jako luk,
kde ležíc v trávě usínám
a s hmyzem utrácím svůj čas.
To nad hlavou mi létá,
snad dravec s bílou perutí,
snad pápěř ze sítí pavoučích,
snad víla z nedalekých blat.
Teď v čase kdy ta louka vzkvétá
si přeji ležet v dívčím objetí,
slyšet písně z hrdel skřivánčích
a říkat jak ji mám moc rád.
A toulat se s ní večerem,
kdy ledabylý slunka svit
nás ku líbání přiměje,
si přeji víc, než žíti navěky.
A toulat se s ní večerem,
kdy ruce spolu chtějí být
a horkost naše srdce zaleje
si přeji víc, než žíti navěky.
Tu náhle zjevil se stín,
v kopretinách, tam uprostřed luk.
kde ležíc v trávě usínám
a jen s hmyzem utrácím svůj čas.
Přeji si : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Čísi přízeň
Předchozí dílo autora : Moudrost mlčení