přidáno 04.09.2025
hodnoceno 0
čteno 15(1)
posláno 0
Přeji si
Tu náhle zjevil se stín
v kopretinách, tam uprostřed luk,
kde si vítr s květy pohrává
a čechrá můj prořídlý vlas.

Tu náhle zjevil se stín
v stéblech prohlých jako luk,
kde ležíc v trávě usínám
a s hmyzem utrácím svůj čas.

To nad hlavou mi létá,
snad dravec s bílou perutí,
snad pápěř ze sítí pavoučích,
snad víla z nedalekých blat.

Teď v čase kdy ta louka vzkvétá
si přeji ležet v dívčím objetí,
slyšet písně z hrdel skřivánčích
a říkat jak ji mám moc rád.

A toulat se s ní večerem,
kdy ledabylý slunka svit
nás ku líbání přiměje,
si přeji víc, než žíti navěky.

A toulat se s ní večerem,
kdy ruce spolu chtějí být
a horkost naše srdce zaleje
si přeji víc, než žíti navěky.

Tu náhle zjevil se stín,
v kopretinách, tam uprostřed luk.
kde ležíc v trávě usínám
a jen s hmyzem utrácím svůj čas.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Přeji si : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Moudrost mlčení

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming