A teď už je to rok,
kdy k naší vyřčené lásce chyběl jenom krok.
Ty tvoje činy,
které mé city ovlivnily.
A ty dveře, které se ti otevřely.
Kdy tvé tiché jednání –
bylo mé znamení.
Já jsem si v duchu přála, snad to není jen má představa.
Však tvá odpověď, kvůli které jsem slzu uronila.
Otázka, která mou hlavu pohltila.
Proč? Proč jsem tuto odpověď dostala,
aby byla do rána smazána?
Už je to rok, kdy kolem sebe procházíme mlčky
a neřekneme si ani muk.
kdy k naší vyřčené lásce chyběl jenom krok.
Ty tvoje činy,
které mé city ovlivnily.
A ty dveře, které se ti otevřely.
Kdy tvé tiché jednání –
bylo mé znamení.
Já jsem si v duchu přála, snad to není jen má představa.
Však tvá odpověď, kvůli které jsem slzu uronila.
Otázka, která mou hlavu pohltila.
Proč? Proč jsem tuto odpověď dostala,
aby byla do rána smazána?
Už je to rok, kdy kolem sebe procházíme mlčky
a neřekneme si ani muk.
05.10.2025 16:24
Hezky jsi ve volném verši popsala své zklamání, ale pamatuj ...pro jedno kvítí slunce nesvítí.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.