přidáno 04.10.2025
hodnoceno 6
čteno 97(12)
posláno 0
A teď už je to rok,
kdy k naší vyřčené lásce chyběl jenom krok.
Ty tvoje činy,
které mé city ovlivnily.
A ty dveře, které se ti otevřely.
Kdy tvé tiché jednání –
bylo mé znamení.
Já jsem si v duchu přála, snad to není jen má představa.
Však tvá odpověď, kvůli které jsem slzu uronila.
Otázka, která mou hlavu pohltila.
Proč? Proč jsem tuto odpověď dostala,
aby byla do rána smazána?
Už je to rok, kdy kolem sebe procházíme mlčky
a neřekneme si ani muk.
přidáno 09.11.2025 - 16:03
Všem mockrát děkuji
přidáno 09.10.2025 - 13:17
bude líp a je to tak, jak píše koiška ...
neboj, bude zase dobře
přidáno 06.10.2025 - 07:34
Moc krásná báseň
přidáno 05.10.2025 - 23:07
Smuténka.
přidáno 05.10.2025 - 20:37
Nemoc dnešní doby..
neplýtváme slovy
jen obrázky míjíme
tak jak sebe...
přidáno 05.10.2025 - 16:24
Hezky jsi ve volném verši popsala své zklamání, ale pamatuj ...pro jedno kvítí slunce nesvítí.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nevyřčeno : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Táta, čumáček a já
Předchozí dílo autora : „Ta doba”

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming