Takže moudrý člověk si skrytě mastí ego jak je chytrý a navenek dělá, že moudrý není? To tedy mám o moudrém člověku úplně jinou představu. Tohle je spíš vyčůránek.

No, já myslím, že to dělení na socialismus a kapitalismus něco do sebe má. Za socialismu bylo vše státní a stát plánoval, kolik čeho se vyrobí a vypěstuje. Teoreticky výtečná myšlenka - plán odstraní krize kapitalismu, poptávka a nabídka budou v rovnováze. Pomiňme, že se to socialistickým plánovačům málokdy povedlo, podsttanější bylo, že plán zablokoval hlavní hybnou sílu kapitalismu - konkurenci. Díky ní je úspěšný ten, kdo vyrábí levněji a kvalitněni než konkurence. Kdy přichází se zajímavými novinkami... Ale zkuste naplánovat, kolik inovací vymyslí dělnická třída v příští pětiletce...
Problém dnešní doby je v tom, že tady není kapitalismus. Úspěšný totiž není ten, kdo vyrábí levněji a kvalitněji, ale ten, kdo "urve" předraženou státní zakázku za miliony. Nejen, že jde opět inovace stranou, ale ještě je tím enormně podporována (skoro bych řekl státem vyvolávána) korupce. Kdo podplatí úředníka, získá zakázku a jeho firma přežije a vydělá = stane se úspěšnou. Z jednoho typu socialismu jsme vlezli do druhého...

No, mě tam chybí jedno krátké slovíčko.

Prostě jsem se zklamala.

Není to blíž pravdě?

Jana Kollinová: Milá Jano, proč bych Vám já měl dovolovat nebo nedovolovat rozvíjet úvahu? Do toho přece já nemám co mluvit. Pište a rozvíjejte si, co chcete. Budete-li v úvaze se mnou souhlasit - dobře, nebudete-li - ještě lépe, mám důvod diskutovat. :-)

Severak: ono je otázkou, co je tou mírou. Kde je ten fanatismus podměrečný a kde už ne. Můžu souhlasit s tím, že většina křesťanů u nás má tu víru neagresivní a tudíž pro mě jako bezvěrce nikoliv nebezpečnou (na rozdíl od muslimů, například). Tedy v tomto smyslu můžu souhlasit s "podměrečností". Nicméně fanatismus bych definoval jako prosazování nějaké neověřené myšlenky (teorie, filozofie), jako by byla dokázána její platnost. Pokud někdo věří v objektivně neověřenou existenci Boha (pohádku o Bohu a vydává ji za jistotu), je fanatik. Pokud tuto ideu navíc vnucuje svému okolí je agresivní fanatik.
Příklady křesťanského agresivního fanatismu (různých "druhů křesťanů"):
Odmítání transfůze - raději nechám rodinného příslušníka zemřít.
Prosazování zákazu potratů i mimo křesťanskou komunitu (Bůh se stará i o nevěřící, i když oni to nechtějí)
Strašení svých dětí (dcer), že přijdou do pekla, pokud si něco začnou s nevěřícím partnerem (případně nucení toho parnera přistoupit na víru)
A vůbec nucení dětí do náboženských rituálů - kostel, zpověď... agresivita v rodině.

Jana Kollinová: Zapomněl jsem zareagovat na otázku. Víra (náboženská) je druh fanatizmu.
Lze to říct i obráceně -a tedy tvrdit, že fanatismus = víra, pokud slovo víra zobecníme i na nenáboženské víry (víra v nadřazenost árijské rasy).

Jana Kollinová: To, že obdivujete moje přesvědčení, je pro mě špatná vizitka! Přesvědčení je synonymem slova víra, takže ze mě děláte věřícího v ateismus!

Někomu jsem to už psal - takovéto "povídky" jsou jen popisem jedné scény. Kolik takových povídek napíšeš, než začneš "vykrádat sama sebe"? Deset? Dvacet? To, čím se povídky liší, je příběh. Zkus ho k tomu přidat.

Byly to určitě lískáče? Ty netřísní, alespoň co vím. A taky nerostou v tak velkých shlucích. Mohla by to být turecká líska - tomu by odpovídalo i to, že výrostek seděl ve větvích. Turecká líska je totiž strom, naše líska je keř. Ale nevím jestli třísní. Černé skvrny nechává určitě vlašský ořech.

Krypp: Teoreticky si můžeš v přímé větě psát jakoukoliv blbost, ale i tady platí určité psychologické(?) zákonitosti. Ta přímá řeč charakterizuje postavu, říká čtenáři, o koho jde. Takže pokud nějaká postava neumí vyslovit "normální" větu a dělaká takové chyby (a nejde o nářečí, nebo to nehraje naschvál), musí být totální debil. A pokud jinak totální debil není, tak autor nezvládl psychologii postavy.

Nicméně to není náš případ. Nejde o přímou řeč. Ty uvozovky v komentáři značí, že text doslova cituji. Ve vlastní povídce nejsou.

Já mám podezření, že to jsou sestry! Možná dvojčata (nebo dokonce ještě vícečata)

K tobě chodí bílá dáma? To ta moje má světle modrou róbu...

Pravdu má Severak. Bez konextu je to k ničemu.
Jednak známe pořekadlo "Mluviti stříbro, mlčeti zlato", které říká vlastně totéž, ale na druhou stranu také platí "Líná huba, holé neštěstí" - poněkud protichůdné... ne?

Jak jsem to psal, vybavila se mi věta:
"Hraje, když by měl mluvit, a naopak mluví, když by měl hrát." - Hádanka "Z čeho to pochází" je snadná...

To není až tak velká absurdita. Už se na tom pracuje.
Navrhuji specializace. Já si beru na starost množení salátu, rajčata a papriky.

FR.: Opakuji otázku: Může být moudrý člověk, který není chytrý? Tedy je hloupý? Nebo musí být moudrý člověk chytrý, ale kromě pouhé chytrosti musí mít něco navíc?

Já bych trochu nesouhlasil. Kvantová fyzika a pravděpodobnost (statistika) se snáší velice dobře. Zato obecná teorie relativity je individualista.
Poslední pokus o "sjednocení" kvantové fyziky a relativity je popsán tady:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=7425

Hmmm. Nikdy jsem nechtěl být sjetou dívenkou (což se ještě dá pochopit), ani jsem nechtěl nikomu (natož (S)ainovi - kdo to je?) píchat dávku. Asi nejsem normální...

Víš, všechno je jen úhel pohledu.
To, co bereš za úplnou prohru, je vlastně veliká výhra! Poznali jste poměrně brzy, že je něco špatně, že by to neklapalo. Představ si, že bys na to přišla až za deset jako matka dvou dětí...
Máš štěstí, že sis to uvědomila včas!

Už dávno jsem nečetl něco od Guliho!
Čím starší, tím lepší?

Myslíš, že nesmělý a nezkušený výrostek by při prvním kontaktu myslel na fisting? Tebo se povídku snažíš "zatraktivnit" nehledě na charakter postavy? => To je to, o čem mluvím.