nobody
datum 15.06.2012
ying-yang 67, muž, Česká Lípa
mailbox

komentáře uživatele komentáře uživatele :

všechny | k cizím dílům
přidáno 12.10.2023 - 00:56
komentářů104(104.)
Oskar Koblížek:
Kdysi jsem požádal jednoho křesťana, aby (až bude v nebi) mě v pekle navštívil. samozřejmě v legraci, pokud na nebe ani peklo nevěříte, těžko to bude myšleno vážně. Jeho odmítnutí mě překvapilo svou tvrdou rezolutností.
přidáno 24.01.2021 - 02:15
komentářů104(101.)
Miňko: Nečekal jsem, že po tolika letech mi ze Psanců přijde upozornění na nový komentář.:-)
Potěší, když někoho zaujme.
přidáno 20.04.2018 - 22:00
komentářů104(98.)
SOUZNÍLKA: Jakou pravdu? Pravdu o čem? A co je to "pravda"?
přidáno 20.04.2018 - 21:59
komentářů104(97.)
Mlčeti Zlato: Skláním se před někým, kdo čte pět let staré úvahy!!!
Proč by takové diskuze byly k ničemu? Samozřejmě se "nic nevyřeší", ale co by vlastně znameno to "vyřešení"?
Pro mě byly takovohle výměny názorů přínosné - objevoval jsem věřící přemýšlí, jak a čím argumentují - pro mě mnohdy překvapivě.
Univerzální dobro neexistuje. :-)
přidáno 22.11.2016 - 22:15
komentářů9(9.)
Eleanthir: On tu někdo čte čtyři roky staré úvahy?
Co se Breivika týče, vidíš souvislost správně. Pokud srovnáme množství mrtvých je Breivik proti Hitlerovi jen příštipkář. Víš, ono ani tak nejde o to, proč je postřílel, jako o to, že je postřílel. Žádný, ani sebelepší důvod (natož odlišná ideologie) - s výjimkou obrany před přímou agresí - neopravňuje nikoho zabít jiného člověka.
přidáno 02.08.2016 - 21:11
komentářů10(6.)
Bezva!
přidáno 23.08.2015 - 01:55
komentářů2(2.)
No a? Jako rozjezd dobrý, ale vypadá to, že tohle je jen první kapitola...?
přidáno 23.08.2015 - 01:51
komentářů1(1.)
Povídka nemá konec - pointu. Respektive, konec, který má, je na úrovni "a žili spolu až do smrti". Správná pointa je překvapivý závěr, vycházející z předchozího textu (překvapivé vysvětlení). A vzhledem k délce povídky (mikro), přichází zřejmě v úvahu jen nějaká blbina - vtípek.
přidáno 23.08.2015 - 01:45
komentářů7(4.)
Hezký vtípek. Zkoušel jsi Cenu Karla Čapka - mikropovídky?
přidáno 18.08.2015 - 20:00
komentářů21(11.)
taron, taron, nakouknu po dlouhé době a vidím??? "...tam se jenom žije.." Nic se nezměnilo! Stále píšeš krásné básně, ale platíš za to...
přidáno 07.08.2014 - 14:00
komentářů104(92.)
Juno: jenže, pokud se nepletu :-), tak papež je katolík!
Takže nemá selský rozum?
přidáno 25.04.2014 - 22:18
komentářů14(4.)
A přece ty stromy vykvetou a přinesou plody.
Staré a zčernalé větve opadnou a nahradí je nové a zdravé.
Zrození, láska, smrt.
Věčný koloběh života.
Boží záměr?
přidáno 08.03.2014 - 23:22
komentářů22(19.)
Sice nevím, proč mluvíš o špatném směru, ale dělej, jak myslíš...
přidáno 06.03.2014 - 21:46
komentářů2(2.)
:-)
přidáno 05.03.2014 - 22:17
komentářů22(11.)
Slyšel jsi o medvědí službě?
přidáno 04.03.2014 - 22:58
komentářů22(9.)
To by asi šlo... Ale pomoci může chtít i nemoudrý, jak to odlišíš?
přidáno 04.03.2014 - 20:24
komentářů22(7.)
Omlouvat se nemusíš. Dal jsi dílko do úvah, tak uvažuju. Já sám nevím, jak definovat "moudrého" člověka. Ani ta poslední úprava mi nepřipadá optimální...
přidáno 03.03.2014 - 20:10
komentářů6(5.)
Neviděl bych to tak zle, ale zaujala mě jedna myšlenka: "Neuvědomujeme si, že to, co si s sebou vezmeme na druhou stranu, nebudou domy, auta, ani televize. Jediné co nám zůstane, budou vzpomínky, chvíle, které prožijeme se svými milovanými" - Co je to za víru, při které si člověk po smrti (v novém životě) pamatuje na předchozí život?
přidáno 03.03.2014 - 19:52
komentářů6(3.)
Strach je něco jako "životní pojistka". Kdo si je v problému sám sebou jistý (jestli oprávněně je jiná otázka), strach nemá. Je to dědictví po předcích. Když se objevil jeskynní medvěd, většina pravěkých lidí utekla a jen ti nejsilnější (věřili si) se mu postavili. Dnes máme ovšem místo medvědů trochu jiné problémy. :-)
1|2|3|4|5|6|7|8|9|10|11|12|13|14|15 ... 47
» narozeniny
Vladan [13], marinka [9], Gabriela Malá [1]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming