Amelie M.: Angyklos jsou jednobarevné unisex šaty používané v EDDR jako nejčastější druh společenského oděvu a při takových situacích jako maturita bývá i vyžadována, není však stanoveno žádné omezení, kdy ji nenosit, takže řada lidí (v seriálu zejména sestry Janů) ji nosí všude. Podrobnější pojednání o angyklos a historii toho názvu najdeš na http://ekrejcixf.sweb.cz/e_angy.htm#angyklos .

S vymýšlením různých věcí je to trochu složitější. Takové věci jako EDDR, eichlerskou češtinu či angyklos jsem vymýšlel/a postupně spoustu let, nezřídka mají podrobně promyšlenou historii a teprve mnohem později si našly svou roli v některém z příběhů. Jsou prostě součástí imaginárního světa, který roste v mé mysli a občas se s některou z nich postavy příběhu setkají, někdy i docela záměrně, jindy jen náhodou.

"postavy v seriálu mi přijdou „jiné“.. takové, jakoby bez většího zájmu o okolní svět a lidi v něm.. nemají potřebu nějakého většího družení se a tak dál.. jsou raději samy se sebou" - myslím, že je to vynikající charakteristika jak většiny postav, tak i první série seriálu. Teď bych se měl/a zamyslet nad tím, proč to tak je a jak by to vypadalo jinak. Nebyl to záměr, možná jsem měl/a nedostatek zkušeností... V každém případě za tento postřeh moc děkuji, stojí mi za přemýšlení. :)

Amelie M.: "moje vinná réva je mi sympatická" - Mně také, v této epizodě hlavně v části 11. Na Válské skále. :)

Konec přímo parádní. Dík za bezva počteníčko.

Začíná to slibně, tajemné je to až až. Těším se na další díly.

Singularis: aha, tak to jsem pobrala trošku jinak, ten rozhovor, ale i tak mi to dávalo nějaký smysl, takže to nevidím, jako špatnou věc.. každý si vykládá to, co čte po svém a ne vždy se musí shodnout s úmysly autora, to víme všichni :)

pěkný! :) ;)

Singularis: ohledně ester jsem měla na začátku čtení dojem, že je starší a něco jako jejich "poradkyně" a ne spolužák/čka.. takže mě překvapilo, že je, čím, kým je.. :) se vyjadřuju jako pako, ale tady to jde fakt těžko :D

k únikovému reflexu jsem se zatím nedostala, tak uvidíme :))

Pěkná :-)

Singularis: díky za obsáhlé vysvětlení rodů :)) docela jsi mi zamotal/a hlavu, ale myslím, že ve své podstatě chápu :D je to vymakané :))

Singularis: máš pravdu, myslím, že zrozenec je bezva pojmenování.. :) a co se týká radka, tak to jsi vystihl/a naprosto přesně, jak to vnímám i já.. zde je dokonalá shoda :)

Já to pochopil hned...
Buďte co nejčastěji takhle šťastni.

Amelie M.: Velice děkuji za ten postřeh o soupisu postav. Teď jsem si uvědomil/a, že ve filmech bývaly kdysi titulky na začátku, ale dnešní filmy už mívají hlavní titulky obvykle na konci a bude to mít asi ten stejný důvod. (Neodstrašovat diváky.) Takže od příští epizody Ester Krejčí začnu dávat soupis postav až na konec a možná i trochu vylepším formát, aby to vypadalo jako titulky.

Myslím, že zatímco úkolem spisovatele je napsat dílo, skoro stejně významný je i úkol čtenáře najít způsob, jak dílo číst. Některá díla jsou vyloženě založena na tom, že se čtou velmi obtížně, např. Odysseus Jamese Joyce. Já bych chtěl/a, aby moje díla byla pokud možno čitelná a pochopitelná co nejlépe (nejsnadněji), ale přesto tam vždy určitá snaha na straně čtenáře musí být. A chválím tě, že jsi v této snaze uspěla. :)

Mám velikou radost, že se ti líbí Ester Krejčí a její rodiče. :) Mně osobně jsou také docela sympatičtí. A přitom Ester Krejčí obvykle dělá dost negativní první dojem (třeba v Únikovém reflexu měla vyloženě nepřátelskou náladu).

Amelie M.: Žasnu nad tím, kolik a jak různých lidí znáš nebo jsi o nich alespoň slyšela. Je poznat, že tě opravdu zajímá, jací lidé jsou. :)

Co se týče požadavku JZ na BK, nemám sam/a příliš jasnou představu o tom, co je normální a co ne. Ale máš pravdu, že určitá "jinakost" k tomu seriálu patří.

A tu část s výhonky fazole jsem asi málo promyslel/a. EK tím senzitivním rozhovorem myslela, že bude vnímavější než obvykle (tzn. že nebude používat dlouhé, složité věty plné cizích slov, na jaké je zvyklá, ale přizpůsobí svoje vyjadřování BJ), BJ je totiž plachá a hodně citlivá, takže by normálně s EK asi nemluvila.

Amelie M.: "taková zjevná manipulace" - Myšlenka byla taková, že Ester Krejčí nemá ráda, když se někdo snaží s lidmi manipulovat, a když MVR nabízela "nádherný" příběh, znělo jí to, jako že chce přimět všechny, aby si ten příběh poslechli. Ale uznávám, že to tam zní trochu rušivě, bez toho by to možná bylo lepší.

Na jménech si dávám záležet, je to jedna z věcí, k nimž mě inspiroval J. R. R. Tolkien. Ten když vymýšlel příběh, začal od jmen a pak teprve uvažovat o tom, komu patří a co se jim stalo.

Amelie M.: "Růžový věci" - ta situace je podle mě taková vzorová situace, kdy okolí nutí člověka přijmout jakési skupinové postoje; je to manipulativní logika typu "Kluci mají rádi modrou; ty jsi kluk, tak máš mít rád modrou; pokud ne, tak jsi špatný kluk a nikdo tě nebude mít rád."

Nádherné počasí. :D Také mi tato část připadala "super", když jsem to psal/a. Byla to příjemná náhoda, že to tak vyšlo. :)

Pravidla na on/ona v eichlerské češtině existují; formální popis je dost složitý (on i výklad normální české mluvnice má nějakých 130 stran), ale základní myšlenky by se daly shrnout takto:

- Gramatický rod nevyjadřuje pohlaví ani životnost. (Prakticky jde jen o pomocnou gramatickou kategorii, která již nenese žádný reálný význam.) Pokud určité slovo pohlaví či životnost vyjadřuje, musí to být součástí jeho vlastního významu (např. dívka či nebožtík).

- Použitý gramatický rod se odvozuje od rodu jména (obecného či vlastního), pod kterým o dané osobě či věci uvažujeme (židle je ona, profesor je on, okurka je ona, okurek je on). V případě zájména já odvozuje mluvčí jeho rod podle vlastního jména, se kterým se v dané situaci identifikuje. (Tzn. pokud si říká "Jana Kropáčová", říká proto: "Řekla jsem.")

- Pokud označujeme osobu či věc více jmény, vybere se jedno z nich, přednost mají zpravidla vlastní jména. (Např. profesor Sonetová je ona, dáda Fortunát je on, zpěvák-žena může být jak on, tak ona. Pozor, platí to i u neživých věcí, takže třeba hudební skupina Kabát je on!)

- Pokud mluvíme o vícečlenné skupině, rod se řídí podle libovolného členu (pokud jsou členy ve větě vyjádřeny, podle nejbližšího) a číslo je vždy množné. Tzn. mluvíme-li o skupině, kterou tvoří dělník a chůva, můžeme ji označovat oni (jako dělníci) i ony (jako chůvy), ale už ne jako ona (žádný člen není středního rodu). To platí i pro neurčité skupiny jako všichni = všechny, každý = každá apod.

- Zpodstatnělá přídavná jména měkká (např. věřící, cestující, vyučující apod.) jsou pouze ženského rodu, tvrdá pak obykle mužského i ženského rodu bez rozlišení významu (hajná = hajný). U podstatných jmen existují snad všechny možné kombinace, tam to závisí na konkrétním slově.

Pauza na frustraci - to jsem nemyslel/a tak, že se na obrazovce objeví titulek po dobu pěti minut, ale že se tam jen na chvilku objeví titulek oznamující, že v příběhu mezitím pět minut uplynulo. Možná by to chtělo jinak zformulovat, aby to bylo pochopitelnější...

Mám radost, že se tí líbí shrnutí epizod (závěry). :)

Amelie M.: Myslím, že jsi udělala dobře, že jsi nezačala od začátku. U většiny seriálů, které znám, je několik prvních dílů trochu horších, snad proto, že autoři teprve hledali, jak má ten seriál vypadat. U Ester Krejčí je to také tak, takže při čtení od začátku mohou ty první díly některé čtenáře odradit. Myslím, že nejlepší je najít si pro začátek něco, co čtenáře zajímá, a začít tím.

Poradila sis s eichlerskou češtinou velice pěkně, když jsi pochopila slova jako dáda a zrozenec. Se slovem 'dítě' mám trochu problém, protože si myslím, že si pod ním většina lidí představí nedospělého člověka. Když třeba povím: "Představ si, že dítě mého pradědečka dnes odchází do důchodu," jak si to dítě představíš?

Ten závěr "V některých situacích" - vidím to jinak, ale bylo by to na delší diskusi, možná o tom napíšu úvahu.

V dopise může být člověk mnohem upřímnější než při osobním kontaktu, je snažší odložit stud a strach z následků. A ten dopis ukazuje, že Radek ani v té době hluboko uvnitř není takový, jak se tváří, že je to jen jakási maska, kterou si musel "nasadit" kvůli okolnostem, které ho potkaly.

Už tvůj první komentář se mi líbí, určitě chválím, že jsi zdůraznila, co tě pobavilo a které myšlenky tě zaujaly. :) To dělej určitě i v dalších komentářích. A o to protkání zajímavými poznatky a myšlenkami se rozhodně snažím v celém seriálu, je to pro mě asi hlavní přidaná hodnota Ester Krejčí ve srovnání s jinými seriály, takže pokud tam opravdu jsou, je to dobře. :)

Yana: Orionka: Ignácius J. Reilly: casa.de.locos: Amelie M.: No týýjo, na to, že mě k ní inspirovaly krásné ženské nohy, je to docela nářez...vaše představy...díky za ně... :-D

moc se mi tvá povídka líbí :) umíš skvěle vykreslit atmosféru a čtenáře pohltit.. co se týká obsahu, svým způsobem má orionka pravdu, nicméně, nijak mi to při čtení nevadilo, jednoduše mě moc bavila! :-)

Yana: To je přesně ono, úplně přesně jsi to vycítila, jak jsem to myslel já. Moc mě to těší. Děkuji za komentář.

Amelie M.: To jsem rád, že sis k ní našla cestu. Byl jsem zvědavý na reakce, není to básnička moc líbivá. Je to jen taková reflexe. Děkuji