DDD: Přemýšlím, jak na tvůj komentář stručně a smysluplně reagovat. Stručně to asi nepůjde a smysluplně... no uvidíme.
V prvé řadě bych chtěl jaksi oddělit Akain komentář a moji reakci od této básničky. Ona s tím v podstatě nesouvisí, protože Básnická abeceda je projektík, který jsem si vymyslel pro potěchu a poučení svojí a mých blízkých, a jak s tím naloží čtenáři zde i jinde, je na nich. Jistě to nemá ambice někoho poučovat a už vůbec ne přesvědčovat, že se mají pustit do psaní balad, sonetů akrostichů a podobně. Napsal jsem a napíšu v této souvislosti ještě hodně básniček ve formách , o které bych jinak zavadil jen jako čtenář, možná někdy ani to ne. Pokud to někomu bude, stejně jako mým dětem, ukazovat pestrost a mnohotvárnost poezie, budou moje ambice zde naplněny více, než bych čekal.

Reagoval jsem včera na komentář z mého pohledu více emocionální než rozumový. S odstupem si říkám, že na něho reagovat jinak než "děkuji za názor" , bylo zcela zbytečné. Nechtěl jsem reagovat také emocionálně (napsal bych asi něco jako: "to je pěkná hloupost") a svoje stanovisko jsem řádně nevysvětli, což činím teď.

K tomu, co jsi na psal: v mnohém souhlasím, jen si asi nerozumíme v definicích pojmů.
Uvedu příklad: tvoje poslední (velmi zdařilá) báseň je napsána v nějaké formě, a to bez ohledu na to, že ta forma nemá jméno. Je však možná identičtější než mnohé volnější formy, které jméno mají. Je stylisticky , výrazově a formálně ve formě, kterou tvůj vzor vymyslel, upravil nebo také převzal. Na druhou stranu, a to opravdu nemyslím ve zlém, je, myslím, tato báseň autentičtější, než ta tvoje. Tím samozřejmě není řečeno nic o zdařilosti technické dokonalosti, tedy kvalitě, jakkoli tento výraz nerad používám.
A tak je to s většinou básní vůbec. Formy tvoříme, přejímáme a upravujeme. Tak jsem to udělal i s touto básničkou stejně jako s baladami předchozími, na velmi volné formální zadání balaty jsem si vymyslel vlastní rýmové schéma. A to je z mého pohledu také způsob hledání, o kterém se zmiňuješ.
Snaha utéci z nějaké formy a netvořit přitom jinou mi přijde vskutku buď marná nebo šílená a výsledek tomu odpovídá. Tím však, probůh, nemyslím, že by hledání nových cest, vyjádření, témat a konečně tím i forem nebylo dobré. Naopak. Obdivuji to a jsem nadšen, když se to někomu daří. A to i proto, že je to těžké a čím dál těžší. Mám tím pádem (jako čtenář) pochopení i pro těch 99. 999%, kterým se to nedaří, protože, jak ses zmínil, má pro ně i literaturu jako takovou smysl už jenom to hledání.

Tvé nebe a jeho tělesa na tolik způsobů a z tolika pohledů mě velice uchvátilo. Je prostě fajn, že dokážeš reprodukovat skrze nedokonalá slova i takto nesmírně vesmírnou krásu :)

Celou mě obklopila, jak hvězdy, jako mlha z veršů, líbí se mi nepravidelnost rýmů, mám to tak ráda, občas záchytný bod, nic fádního, jdu si ji přečíst znova abych se mohla ponořit až do toho úžasného konce, s tím totiž naprosto souzním a já si ji i uložím, pa :-)

jo, jo, je mi z ní smutno, z pravdy kterou ukrývá a kterou raději nechci slyšet, napsal jsi ji působivě...až moc, jo, pěkné

je krásná, nic víc nevyplodím, je mi z ní smutno a vlastně i ze sebe...

děkuji kolegyně, to mi bohatě stačí k tomu abych mohla tvoji básničky vnímat všemi smysly, krásné

mě napadly prázdniny a úplně mě tvoje verše pohladily

já toto beru jako moji encyklopedii:-), jako příjemné zpestření s ponaučením, protože mě nebaví číst si o teoriích, ale tady to beru, protože Jíří nám to dávkuje nenásilně a příjemně a vždy přidá svoje dílko, což já bych nedokázala, nakonec moje dílka jsou právě ta bez ladu a skladu, myslím že je pro nás dobře toto znát, samozřejmě ne se všeho zuby nehty držet, ale jako ukázky to je fajn

jej, to je pěkný, sedí mi do nálady, ach ty rozume, někdy je lépe moc nepřemýšlet, nacházíme problémy i tam kde nejsou, mají tvoje řádky cosi do sebe, určitě myšlenku :-)

Amelie M.: vanovaso: ŽblaBuňka: Ano, rozjímám, ale vůbec mi není smutno, děkuji

Jiří Turner: Zamila: Děkuji moc a napadlo mě že předposlední sloku nechám bez posledního verše a poslední sloka bude: Tu pod tím černým stanem děravým jsem připravena na vše a je mi z toho krásně

Proč myslíš, že snaha utéci z formy je marná? Co když ty "pokusy" nakonec přinesou něco nového a smysluplného? U nás tomu říkáme vývoj. Třeba vede částečně i slepými uličkami, ale je to vývoj. Nemyslím, že smyslem jakékoli činnosti je užívání již dobytého (byť jakkoli umné), ale dobývání nového. Aspoň pro mě je to daleko cennější.
Tím nechci v žádném případě obhajovat snůšky slátanin a hromádky čehosi vydávané za umění. Navíc zastávám názor, že pravidla toho, čím se zabývá, by měl znát každý. Ale obdivuji víc ty, kteří se dokáží z těchto pravidel vymanit, než ty, kteří se jich úzkostlivě drží.

tohle je parádička, to se mi moc líbí - ovládne tě přitažlivost antizemská, padáš s ní výš a výš - a ten závěr je úžasnej..

nevím, jestli to je báseň, ale přijde mi to docela zajímavý.. :)

inu, proč ne

já sice ono pozadí neznám, ale líbí se mi taky

Máš zajímavej styl i komediální talent! A verše Tvé jsou svěží, když po řádcích tu běží...:-)
Jo a souhlasím, že smích Ti sluší víc! Jsi pěkný číslo, ale to se mi právě líbí...

Amálka z Montmartru: Pozdě ale přece jsem objevil Tvá dílka. Líbí se mi Tvé svižné a humorné pojetí. Je to takové milé a osvěžující! Fausta jsem zrovna vracel do knihovny. Měl jsem to se čtením jako Lenka, na dnešní uspěchanou dobu je trochu rozvláčný a tak trochu opravdu připomíná klavíristu a hudebního skladatele neustále obměňujícího základní motiv...:-)

Amálka z Montmartru: Taky si rád hraju! Jsi asi pěkné číslo, ale líbí se mi to...:-)

Amálka z Montmartru:
Baudelaire a jeho Mrcha coby inspirace? Opravdu působivý sonet!:-)