elisza: Děkuji za komentář, budu o tvé kritice přemýšlet.:)

Tahle tvoje báseň se mi zdá jaksi všední, nikoli formou ale obsahem. Nevím...asi mi tam chybí zajímavá pointa. Doufám, že jsem tě svým komentářem příliš neotrávila.:)

já si báseň v próze doteď představovala úplně jinak, takže díky za rozšíření obzorů :)) osobně bych to švihla rovnou do prózy :)

jinak se mi moc líbí poslední tři řádky.. to je pecka..

Pro mě je tento žánr básně málo čtivý, ale obsahově se mi líbí.

Yana: Super. Jsem rád. Právě to "stačí jen" je podnět k zamyšlení. Jelikož opravdu: stačí jen?

Singularis: jsem ráda, že to vnímáš vesele, vlastně to tak má působit :)) díky

Veselá miniatura, zlepšila mi náladu. Alespoň na to štěstí můžeš vzpomínat... :)

Boží, i když jabloně už odkvetly.

Jiří Turner: štěstí přece! :))))

Dovolím si lehkou impertinenci: kdo že je nemehlo?

Amelie M.:...tak to mne těší :)

Jiří Turner: no jasně, že zajímá, to zase né, že né :)) jsou to zajímavý věci.. to, že je neumím povětšinou zhodnotit, je věc jiná :-)) proto mě baví i tvůj "seriál".. jen tak dál..

Dobrý, líbí se mi.

Amelie M.: Amelie M.: Děkuji, Amelie, kromě slabin, kterých asi bez potíží mohou čtenáři subjektivně nalézt řadu, má tato básnička i záměrnou slabinu. A to tu, že jsem kvůli demonstraci této formy rytmickou báseň "odrytmizoval", což činí někdy autoři (včetně mě) záměrně, jindy z vlastní neobratností (taktéž toho nejsem ušetřen). Nevím, zda-li tě to zajímá, ale takovéto dvě podoby má i bezrozměrný verš ve středověké literatuře. V Dalimilově kronice je to v podstatě paskvil, vzniklý neobratností autora (možná nějakého opisovače), kdežto v eposu o Tristanovi a Isoldě je to pokus o vymanění se ze zaběhlého metra. Na to jsem samozřejmě nepřišel já, ale v předešlých dnech jsem si tuto literárně-vědeckou úvahu ověřil. A fakt to tak vypadá.:)

Infantilní? Co je na ní infantilní? Pěkná je ;)

.. parádní první dva řádky.. to se mi vážně dost líbí.. zbytek dobrý.. ale ten začátek mě fakt zaujal.. :)

jak tě chápu (viz. anotace) :) mě oslovuješ.. hezky sepsáno

já se nechci vyjadřovat k formě.. pomalu se vrátím ke svému zvyku, říkat především, jak na mě báseň působí.. a tahle na mě zapůsobila už včera svou atmosférou úžasně.. pro mě osobně je to velmi obrazotvorná věc a jednoduše se mi líbí.. a jestli má nějaké slabinky, tak na to kašlu, to ať ti vytknou jiní :-)

Chápu v anotaci zmíněnou universálnost myšlenky, ale já si v této básni představuji svého starého psa a sedí to. Je-li tato báseň infantilní (což si nemyslím), jsem v tomto směru infantilní i já.

Yana: Děkuji , Yano, těší mne takový komentář.. Nerad bych vyvolal pocit ve čtenářích této "edice", že formy, a s nimi spojená teorie, jsou podstatou všeho. Nikoli. Je-li báseň dobrá a má-li svým čtenářům co říci, pendrek záleží na formální stránce věci, tím spíše na teoretickém rozboru. Je to spíše pro zajímavost a pro zpětné uvědomování si skutečnosti, že píši-li poezii, jsem básník(řka) a používám tedy vědomě či nevědomě nějakou techniku. A jak i ty píšeš, je to dobré vědět. Asi tak, jako někdo může hrát (i velmi dobře) na piáno bez znalosti not. Jiný může znát noty a hrát pod psa. Asi většina lidí se v tomto případě přikloní k názoru, že je nejlepší dobře hrát a znát noty. V případě poezie si s takovýmto obecným míněním nejsem úplně jistý. :)