|
Pololehká snesitelnost (ne)bytí
|
Nevinně pokušitelskou zvídavost
vyvažuje snaha o sebeuvědomění
když v záchvěvu jen naoko dosažitelného potenciálu nezničitelnosti
otáčím hodinové ručičky osudu v protisměru
v sebeironické pololehkosti zkouším
skákat přes mosty
dřív než se zbortí
a ze svých slabin
stavět si přednosti
vždyť jsou to
dva protipóly téže podstaty
jen nechtě
šlapou si na paty
s precizností šperkaře balancuji na ostří
a vím že neuklouznu
jen pokud vydržím nedívat se vzad ani vpřed
v té těžko udržitelné vigilitě soustředěné přítomnosti
v subtilní linii mezi bděním a sněním
nacházím záblesky pochopení
v uchopení
vlastní křehkosti
základu lidskosti
jdoucí ruku v ruce
i s druhou stranou mince
není to házení strachu na stěny lpění
ale napříč, skrze, navzdory i za
tam kde duševní rozpory
vytváří spojence
ať smí vstoupit do existence
esence resilience
vyvažuje snaha o sebeuvědomění
když v záchvěvu jen naoko dosažitelného potenciálu nezničitelnosti
otáčím hodinové ručičky osudu v protisměru
v sebeironické pololehkosti zkouším
skákat přes mosty
dřív než se zbortí
a ze svých slabin
stavět si přednosti
vždyť jsou to
dva protipóly téže podstaty
jen nechtě
šlapou si na paty
s precizností šperkaře balancuji na ostří
a vím že neuklouznu
jen pokud vydržím nedívat se vzad ani vpřed
v té těžko udržitelné vigilitě soustředěné přítomnosti
v subtilní linii mezi bděním a sněním
nacházím záblesky pochopení
v uchopení
vlastní křehkosti
základu lidskosti
jdoucí ruku v ruce
i s druhou stranou mince
není to házení strachu na stěny lpění
ale napříč, skrze, navzdory i za
tam kde duševní rozpory
vytváří spojence
ať smí vstoupit do existence
esence resilience
Yana: Tady a teď je základ, no. Díky Moc Yani za čtení i zamyšlení se, líbí se mi, co a jak v ní čteš.
Hm, kreativní, filozofující...pro mě přemýšlející a hledající...štěstí a radost ve svém životě a to je pro mě to nejvíc! Hledat, vyvíjet se, najít pochopit a smířit se. A to ty děláš a to je to nejcennější. A taky užít si tady a teď, protože žádné tady a teď se opakovat nebudou
Neu: Nevím jestli slam, ale je to milý, taky ji slyším. Ale myslím, že asi nebudeš sám, na koho to je moc nesrozumitelného filosofování, já už to skoro jinak neumím, jen prostě potřebuju ty svoje vnitřní divnověci nějak vyjádřit.
Velice zajímavý a opět neobvyklý. Co sis přestala sypat popel na hlavu tak jsi kreativní až to nestíhám pobrat. Ale mám radost.
To je takovy spis slam ne ? Uplne to slysim nahlas. Na me osobne je to prilis mnoho filosofie a malo sdeleni, ale ja jsem jednoducha hlava, kolegove na tom budou asi jinak :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pololehce osudová : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Propůjčená
Předchozí dílo autora : Iniciační

