tohle mi sedlo

Singularis: Děkuji za komentář. Uvažovala jsem o tom, jestli by nebylo lepší dát těm postavám nějaké jména, ale jednak se mi nad tím nechtělo přemýšlet a pak taky jsem si řekla, že mně osobně by se to tam moc nehodilo.
No a k tomu konci... Dá se říct, že ona ke svému muži pořád něco cítila, i když ho už možná milovala spíš tak ze zvyku (jestli není moc blbé tenhle výraz použít), ale ráda ho měla pořád. Zato s tou slečnou to nebylo vyloženě o tom, že by za ní hned přišla a řekla, že ji miluje. Spíš si tak nějak uvědomovala, že ji k ní něco táhne, něco, co nebyla schopná pochopit ani popsat. Pro mě osobně je duše víc než jenom něco, co lze ovládat rozumem. Takže ta poslední věta v podstatě říká: "Ještě pořád mi na manželovi záleží, ale ona je ta, koho chci a bez koho neumím žít."

Amelie M.: děkuji :)

Hlavně tu vůni trav úplně cítím.. :)

Singularis: Amelie M.: je tam žbluňk. Je to ten zvuk zavěšení Skypu. Vyznačil jsem to v textu, aby se to nelišilo.

Timothy A. Postovit: Děkuji Timothy, ten rytmus tam vskutku není úplně dopilovaný, ale je to vysloveně na prvomájovou "zakázku".

koiška: Děkuji moc

Lenora: Díky! :-)
A že očekávané? Mám to vztáhnout k názvu anebo k sobě samému obecně jako autorovi? Prostě, že už jsi si okoukla můj styl? Tohle je ovšem omezeno danou formou a pěti povinnými slovy. I když je fakt, že za pět týdnů už se člověk trochu v sonetech otrká...:-)

Ignácius J. Reilly: Ignácius J. Reilly: Sedmkrát v každém se sedmi pádů a dvakrát se tam ještě zatoulala.:) Vše v rámci májové amnestie.:) Děkuji za komentář.

líbí se mi)

Pěkné)) očekávané)

Jestli dobře počítám ta 9x slovo láska. Neníto moc

koiška: Už přišla ... klasická červená knihovna

Lenča: Kdo sám neprožil, nepochopí...:-)

Asi to tak sama chtěla,
proto zůstat neuměla...:-)
Hezké a budící jisté nevšední představy...

Uváz jsem v dohadů síti:
Odešla snad pro Tvé pití?
přestals s tím, či hledáš sílu
tím, že dal jsi se na víru?

Dobrý :-D

Hezké. V myšlenkách vzplane zas nevídané...

Ten konec mě mate..

Hezké :)