

casa.de.locos: No, tak zrovna to "hloubš" tam být prostě musí, vím, že správně je hlouběji, ale prostě mi to tam nějak nesedí.
Jinak děkuju. :)
Jinak děkuju. :)


Amelie M.: vím, ale u kamaráda (švagra) to člověk nechce pochopit :(


Ignácius J. Reilly: někdy prostě člověk přestane vidět světlo na konci tunelu.. nenaděláš nic..


casa.de.locos: je to 5 dní co ho přestal bavit svět :(


no.. upřímně.. tenhle styl básní mi prostě nesedí.. je to těmi použitými slovy.. to fakt nemusím.. :)


Lenča: takový je můj život, proto takový musí být i příběh, který vyprávím.. :)


Připomněla mi jeden kousek z Darmoděje od Nohavicy - "stál měsíc nad domy, jak čírka ve vodě, jak moje svědomí, když zvrací v záchodě"
Taková drsná. Charakterní.
Taková drsná. Charakterní.


úderná, jako hřebík, co se vrazí do nohy.
(pro múzu snad stojí za to stát se fakírem, tho)
(pro múzu snad stojí za to stát se fakírem, tho)


Působí na mě jako napůl zapomenutý sen, u kterého si člověk za pár let není jistý, jestli to opravdu byl sen, nebo se to (někdy, někde) vážně stalo.


casa.de.locos: Nj, tenhle rým se rozhodně mezi mé nejoblíbenější nezařadí :D Jde spíš o smysl. Jinak díky, nejen za zajímavé přirovnání :)


ó! konečně něco, co není spisovné! to se mi libi, bo se nemusim starat o ňake i ý a ešče to má todle, atmosféru.


Amelie M.: Díky, vyšší ambice momentálně postrádám :D


nerozumím. možná prvním pár řádkum, ale pak se ztrácím v deliriu. připomíná mi mechanický pomeranč, jako všechny tvoje věci. (jen ten Bog tam není.)