Nikita Král se snaží získat přítele pomocí algoritmu, naráží však na nedostatek sociálních schopností plynoucí z Aspergerova syndromu. Kromě odmítnutí a nepochopení se nakonec setká i se zájmem, ochotou a pomocí. Stránky seriálu: http://ekrejcixf.sweb.cz
přidáno 15.08.2014
hodnoceno 3
čteno 905(5)
posláno 0
Osoby:
NIKITA KRÁL (muž, 19) -- student.
ESTER KREJČÍ (žena, 19) -- student.
MOJE VINNÁ RÉVA (žena, 19) -- student.
BARBORA JANŮ (žena, 19) -- identická sestra Tamary Janů.
TAMARA JANŮ (žena, 19) -- identická sestra Barbory Janů.
ASTRA (žena, 19) -- student.
JANA ZLOMILOVÁ (žena, 18) -- student.
KŇOUR (muž, 22) -- student.
ZORANA (žena, 19) -- student; na invalidním vozíku.
BERNARD KONIKLECOVÝ (muž, 19) -- student.
HLAS VYPRAVĚČE (ženský hlas) -- vypravěč.
JEDNA Z OSOB (muž) -- fantasy bojovník, mužský hlas.
DRUHÁ Z OSOB (muž) -- fantasy bojovník, mužský hlas.



Věnováno in memoriam Maxi Jerrymu Horowitzovi z filmu Mary a Max (2009).



1. Aspergerův syndrom (1)

(Běžící titulky:) Aspergerův syndrom je porucha autistického spektra, která se vyznačuje především tím, že osoba projevuje silné zaujetí pro jednu nebo několik znalostních oblastí, vykonává některé všední činnosti pevně ustáleným „rituálním“ způsobem a vyhledává rutinní, stereotypní aktivity. Obvykle také navzdory celkově dobrému či dokonce mimořádnému intelektu špatně zvládá běžnou komunikaci či vyjadřování emocí; nedokáže posoudit přiměřenost svého sociálního chování, což jí ztěžuje navazování vztahů s ostatními; nerozumí metaforám, které se nenaučí, či náznakům v komunikaci a neumí interpretovat řeč těla.



2. Čas (1)

(Titulek:) Pondělí 15. 11. 2010

HLAS VYPRAVĚČE (M. O.): Pondělí, 15. listopadu 2010.



3. Poslední naděje

Horská rokle se strmými skalními stěnami, šero. Roklí běží skupina osob v nevýrazném mužském středověkém odění. Všechny vypadají naprosto stejně; není zřejmé, zda jde o muže či ženy, a mají výrazně rozmazané obličeje. Doběhnou ke vchodu do jeskyně a zastaví se. Nedělají žádná gesta.

Roklí k nim pomalu pochoduje armáda identických kreslených (animovaných) zombie se zelenou kůží, rudýma očima a dlouhými, svalnatými, ale neochlupenými pažemi.

JEDNA Z OSOB: Nemáme na výběr. Musíme odjistit ventil ISO 8859-2¹. Je to poslední naděje.

DRUHÁ Z OSOB: Ano.

Skupina zaběhne do jeskyně. (Krátký záběr na velký pákový spínač umístěný venku na skalní stěně.)

JEDNA Z OSOB: Někdo tam musí zůstat a odjistit ventil ISO 8859-2.

DRUHÁ Z OSOB: Já to udělám.

Jedna z osob vyběhne z jeskyně. Přiběhne ke spínači. Přehodí jej z jedné polohy do druhé a vzhlédne nahoru. Z oblohy se začne řítit obrovské množství kousků připomínajících černé uhlí. (Ozve se náraz a obraz zčerná.)
──────────────────────────────────────────────
¹ ISO 8859-2 je mezinárodní standardní kódování znaků latinky pro střední a východní Evropu. Používá se na počítačích, zvlášť ve starších operačních systémech na bázi Linuxu. Zde (ve snu) se objevuje jako označení ventilu. Všimněte si, že lidé s Aspergerovým syndromem mohou mít tendenci celá, i složitá, označení opakovat přesně a důsledně.



4. Nespavost

Pokoj Nikity Krále, noc. Nikita Král leží v posteli. Trhne sebou a otevře oči. Zamrká. Rozsvítí lampu na nočním stolku a vezme si brýle. Budík ukazuje „03:10“. Nikita Král vstane, sedne si k psacímu stolu, vezme si pero a papír a začne něco psát.



5. Algoritmus přátelství

Třída (oktáva B), ráno před vyučováním. Nikita Král sedí ve své lavici a dívá se na displej notebooku. Zívne. Zaklapne notebook a vstane. Přijde k Ester Krejčí, která sedí ve vedlejší lavici.

NIKITA KRÁL: Dobrý den.

ESTER KREJČÍ: Hm... (Podezíravě si ho prohlédne.) Dobrý den.

NIKITA KRÁL: Co byste řekl tomu, že bychom spolu zašli na horký nápoj?

ESTER KREJČÍ: Řekla.

NIKITA KRÁL: Aha. Tak co byste řekla tomu, že bychom spolu zašli na horký nápoj?

ESTER KREJČÍ: Trénujete si konverzační fráze v českém jazyce, protože jste si uvědomil, že jste tak asociální, že se vyhýbáte i sám sobě a nepoznáte ani vlastní rodiče a chcete tuto situaci začít řešit, nebo mě opravdu zvete na neformální schůzku?

NIKITA KRÁL: Ve skutečnosti postupuji podle zjednodušené verze algoritmu, který sestavil doktor Sheldon Cooper ve třinácté epizodě druhé série seriálu Teorie velkého třesku. Cílem tohoto algoritmu je získat přítele. Minulý čtvrtek² jsem tu epizodu viděl v televizi a rozhodl jsem se, že chci mít také přátele jako Sheldon Cooper.

ESTER KREJČÍ: Pochybuji, že vám k získání přítele pomůže algoritmus.

NIKITA KRÁL: V té epizodě si také mysleli, že takový neexistuje, ale ten Sheldonův fungoval.

ESTER KREJČÍ: Doufám, že ten algoritmus nezahrnuje natahování na skřipec či svírání do korzetu.

NIKITA KRÁL: Nezahrnuje. Ale vraťme se k původní otázce: Co byste řekla tomu, že bychom spolu zašli na horký nápoj?

ESTER KREJČÍ: Z jakého důvodu zvete právě mě?

NIKITA KRÁL: Protože sedíte na místě, které je na souřadnicích nula-nula podle mé soustavy souřadnic, takže jste první na řadě.

ESTER KREJČÍ: V tom případě, prosím, postupte k osobě, která je na řadě jako druhá.

NIKITA KRÁL: Ale to není podle algoritmu.

ESTER KREJČÍ: Tak počkejte. Hm... (Zamyslí se.) Lidé si svoje přátele vybírají, souhlasíte?

NIKITA KRÁL: Ano.

ESTER KREJČÍ: Aby se dva lidé stali přáteli, musí s tím oba souhlasit. Souhlasíte?

NIKITA KRÁL: Ano.

ESTER KREJČÍ: Nechci být váš přítel. Není pak další pokračování algoritmu bezpředmětné?

NIKITA KRÁL: (radostně:) Máte pravdu. Děkuji, ušetřila jste mi spoustu času.

Nikita Král nečeká na Esteřinu odpověď, otočí se a odejde.

ESTER KREJČÍ: (pro sebe:) Nemáte zač. Už jsem přestávala být přesvědčena, že myslím jako robot. (Vzdychne si.)
──────────────────────────────────────────────
² Lidé v EDDR obvykle sledují české televizní stanice, protože EDDR má vlastní pouze rozhlas. Zatímco v USA byla epizoda Algoritmus přátelství odvysílána již 19. ledna 2009, v České republice (a tím přes hranice i v EDDR) to bylo až ve čtvrtek 11. listopadu 2010.



6. Uhranutí Astry

Třída (oktáva B), ráno před vyučováním. Nikita Král přijde k Astře, která sedí ve své lavici.

NIKITA KRÁL: Dobrý den.

ASTRA: (trochu pohrdavě:) Dobrý den.

NIKITA KRÁL: Co byste řekla tomu, že bychom spolu zašly na horký nápoj?

Astra se zašklebí, Nikita Král na to nereaguje.

NIKITA KRÁL: Může to být čaj, káva, nebo kakao.

ASTRA: Vy si vážně myslíte, že bych šla na čaj s nějakým jako vy? Jen se na sebe podívejte, nosíte už dva roky pořád ty stejné šaty. Koukněte se na sebe do zrcadla a naučte se něco o make-upu a módě.

NIKITA KRÁL: Make-up a móda mě nezajímají.

ASTRA: Pche, že se s vámi vůbec bavím.

Nikita Král se zamyslí; Astře připadá, že se jí dívá na prsa.

ASTRA: A také se naučte chovat. Do očí se mi dívejte!

NIKITA KRÁL: (Upřeně se jí zahledí do očí.) Dobře.

Astra se lekne.

NIKITA KRÁL: Promiňte, jsem trochu ospalý. Určitě máme nějaké společné zájmy. Jmenujte mi některý ze svých zájmů.

ASTRA: (nechápavě:) Cože?

NIKITA KRÁL: Jmenujte něco, co ráda děláte.

ASTRA: (Je vyvedená z míry.) Nakupuji luxusní zboží.

NIKITA KRÁL: To zrovna moc rád nemám. Jmenujte jiný ze svých zájmů.

ASTRA: Hele, co si myslíte, že děláte?

NIKITA KRÁL: Snažím se najít něco, co děláme obě a mohly bychom to dělat společně. (Uhne pohledem a zamyslí se.) Masturbujete ráda?

ASTRA: (Prudce vstane a rozčílí se. Křičí:) Vy úchyle! Běžte pryč! Co nejdál ode mě a neopovažujte se přiblížit, nebo vás zažaluji za sexuální obtěžování!

Nikita Král rychlým krokem odejde uličkou mezi lavicemi do zadní části třídy. K Astře přijde Moje vinná réva.

MOJE VINNÁ RÉVA: Co vám udělal?

Astra mlčky dělá různé grimasy.

MOJE VINNÁ RÉVA: (s vytřeštěnýma očima:) Řekněte mi to, uleví se vám!

Astra se nahne k Mojí vinné révě a něco jí pošeptá do ucha. Moje vinná réva si studem zakryje ústa. Přijíždí k nim Zorana.

ZORANA: Co se stalo?

Moje vinná réva bez odpovědi odchází.



7.1. Zorana zasahuje

Zadní část třídy (oktávy B). Nikita Král je v rohu otočený čelem ke zdi a tiskne se k ní. Přijede k němu Zorana.

ZORANA: Dobrý den.

NIKITA KRÁL: (Ani se neotočí.) Dobrý den.

ZORANA: Ona to tak nemyslela, vy berete všechno moc doslova.

NIKITA KRÁL: A jak to mám brát?

ZORANA: Chápete, že jste ji zranil?

NIKITA KRÁL: Ne, ani jsem se jí nedotkl. Nesnáším násilí, nikdy bych nikomu neublížil.

ZORANA: Ale... eh... už se můžete normálně pohybovat.

Nikita Král se přestane tisknout ke zdi a otočí se k Zoraně.

ZORANA: Slibte, že už s nikým nebudete mluvit o masturbaci, pokud on nezačne. Ano?

NIKITA KRÁL: Slibuji.

ZORANA: Tak vidíte, už to bude dobré.

NIKITA KRÁL: Děkuji. Co byste řekla...

ZORANA: (Přeruší ho.) Promiňte, musím na záchod.

NIKITA KRÁL (M. O. - MYŠLENKY): To je divné, to v tom algoritmu není. Ale má na to právo.

NIKITA KRÁL: Dobře.

ZORANA: (Usměje se.) Děkuji. Mějte se hezky.

NIKITA KRÁL: (Nedbale přikývne.) Vy také.

Zorana odjíždí.



7.2. Zákaz mazlení

Nikita Král projde zadní částí třídy k lavici, v níž sedí Kňour.

NIKITA KRÁL: Dobrý den.

KŇOUR: Ahój. Co takhle chodit posilovat, abyste byl víc sexy?

NIKITA KRÁL: (Trochu znervózní.) Proč na 'Dobrý den' odpovídáte 'Ahoj'?

KŇOUR: Ahoj je takové přátelské a mám teď přátelskou náladu.

Záběr zblízka na Nikitu Krále. Je slyšet jeho mělký, nervózní, přerývaný dech. Mlčí, ale zdá se, že uvnitř něco přemáhá.

NIKITA KRÁL: Dobře. Posilovat? Můžeme to zkusit spolu, ale nejdřív bych se vás chtěl na něco zeptat: Co byste řekl tomu, že bychom spolu zašli na horký nápoj?

KŇOUR: Mm... (Olízne si rty.)

NIKITA KRÁL: Může to být čaj, káva, nebo kakao.

KŇOUR: Jasně, po škole zajdem a pak se trochu pomazlíme.

NIKITA KRÁL: Promiňte, ale nemám rád fyzický kontakt. Nedotýkám se ani vlastních rodičů. Nechci se s vámi mazlit.

KŇOUR: A proč to nemáte rád?

NIKITA KRÁL: (trochu zmateně:) Není mi to příjemné. Vyvolává to takové nepříjemné pocity. Nemám rád doteky.

KŇOUR: Ale no tak. Co je na tom trochu se osahat? Určitě se vám to zalíbí.

NIKITA KRÁL: (rozhodně:) Ne.

KŇOUR: (Zesmutní a trochu se naštve.) Tak si nakašlete.

NIKITA KRÁL: (upřímně, nechápavě:) Eh... promiňte, co znamená 'Tak si nakašlete'?

KŇOUR: To znamená, že když nechcete mazlení, tak s vámi nikam nepůjdu.

NIKITA KRÁL: Aha. Škoda. (Pokrčí rameny, otočí se a odchází.)



8.1. Ideální kluk

Třída (oktáva B), dopoledne o přestávce. Bernard Koniklecový se dívá na nástěnku, kde visí reklamní leták s nápisem:

┌─────────────────────────────────────────────────────┐
│ Uklidní vás, nebo připraví o rozum? │
Vymývání mozku - v Horké bramboře!
└─────────────────────────────────────────────────────┘

Přijde k němu Jana Zlomilová, je trochu nachlazená.

JANA ZLOMILOVÁ: Dobrý den, Bernarde Koniklecový.

BERNARD KONIKLECOVÝ: Dobrý den, Jano Zlomilová.

JANA ZLOMILOVÁ: Představte si, že Nikola Svoboda tajně chodí s Venorou!

BERNARD KONIKLECOVÝ: Ne, opravdu?

JANA ZLOMILOVÁ: To je, co? Řekla mi to Melanie Navrátil, která to ví od Bedřicha Savého, co vydává Horkou bramboru, a tomu to napsala e-mailem Kovbojka ze septimy B, protože její sestra je viděla, jak se drží za ruku, a je si jistá, že se i líbali!

BERNARD KONIKLECOVÝ: Víte, dřív mě takové drby zajímaly, ale teď už moc ne.

JANA ZLOMILOVÁ: (trochu zklamaně:) Aha.

BERNARD KONIKLECOVÝ: Zvlášť když ty lidi ani neznám.

JANA ZLOMILOVÁ: Ale vyznáte se tu, jaký kdo je a tak?

BERNARD KONIKLECOVÝ: To ano.

JANA ZLOMILOVÁ: Když, víte, já jsem tu teprve od září a ono některé spolužáky je tak těžké poznat...

BERNARD KONIKLECOVÝ: To mi povídejte.

JANA ZLOMILOVÁ: Neznáte tady nějakého kluka?

BERNARD KONIKLECOVÝ: No... jsou tu nějací.

JANA ZLOMILOVÁ: Já myslím, s jakým bych mohla chodit.

BERNARD KONIKLECOVÝ: (Zamyslí se.) Co Kňour?

JANA ZLOMILOVÁ: Fuj. Copak vám z něj není na zvracení?

BERNARD KONIKLECOVÝ: Vždyť je silný a zdravý s potenciálem mít spoustu dětí. V minulosti by se po takovém muži hetery utloukly.

JANA ZLOMILOVÁ: Ale má hrozně široká ramena a je strašně vysoký. Tedy, ne že by se mi tyhle vlastnosti trochu nelíbily, vlastně ani nevím, ale určitě se nesmí přehánět. A to chování, to je hnus! Já bych si... (Kýchne.) Já bych si představovala spíš někoho víc „normálního“.

BERNARD KONIKLECOVÝ: Tak to bude na této škole problém.

Jana Zlomilová vytáhne kapesník a vysmrká se.

JANA ZLOMILOVÁ: Měl by to být heterec, asi tak průměrně vysoký; milý, ale zase ne moc, možná také trochu rebel, i když raději by se měl chovat jako ostatní; neměl by být přehnaně sebevědomý, ale zase ani přecitlivělý, chápete?

BERNARD KONIKLECOVÝ: Takže někdo jako chytrá horákyně³?

JANA ZLOMILOVÁ: Ne! Myslím někoho, kdo by mě poslouchal a chápal, mohla bych se na něj vždycky spolehnout a neměl by být úplné trdlo, a kdyby měl takové nějaké zvláštní kouzlo, abych mu podlehla... (Zasněně se pousměje.) Neznáte někoho takového?

BERNARD KONIKLECOVÝ: (Kroutí hlavou.) Ale zkuste se zeptat Zorany.

JANA ZLOMILOVÁ: Té se ptát nechci.

BERNARD KONIKLECOVÝ: Proč?

JANA ZLOMILOVÁ: Jsme přátelé a je divné chtít po svém příteli, aby mi pomohl najít kluka. I s Mojí vinnou révou to bylo divné⁴.

BERNARD KONIKLECOVÝ: A chtít to po klukovi svého přítele vám divné nepřipadá?

JANA ZLOMILOVÁ: (Zpozorní.) Vy myslíte, že to není normální?

BERNARD KONIKLECOVÝ: No, normální to zrovna není...

JANA ZLOMILOVÁ: (Vyděsí se.) Nikomu to neříkejte.

Jana Zlomilová nenápadně odchází, u dveří se zastaví a vrhne na Bernarda Koniklecového prosebný pohled. Přitom vychází ze třídy. Na chodbě se srazí s Nikitou Králem, který jde do třídy. Jana Zlomilová vyjekne.

NIKITA KRÁL: Au! Nevidíte, že přicházím zprava? Mám přednost v chůzi! A mimochodem, dobrý den.

Jana Zlomilová bez odpovědi vyběhne na chodbu.

NIKITA KRÁL: (pro sebe:) Někteří lidé jsou divní.
──────────────────────────────────────────────
³ Chytrá horákyně byla postava známé pohádky Boženy Němcové (je krátká a stojí za přečtení), dcera dobrotivého chalupníka. Když pomohla své dádě spravedlivě vyhrát soudní spor s bratrem, bylo jí uloženo, aby přišla ani ve dne ani v noci, ani ustrojená ani nahá, ani pěšky ani na voze. Protože byla vskutku chytrá, náročný úkol splnila a tento neobvyklý obraz se stal metaforou překvapivého spojení zdánlivě neslučitelných vlastností v jedné osobě.
⁴ Jana Zlomilová požádala Moji vinnou révu o pomoc s hledáním kluka v epizodě Transformace kapaliny.



8.2. Školní řád

Nikita Král přijde k Ester Krejčí, která situaci sleduje.

NIKITA KRÁL: Dobrý den.

ESTER KREJČÍ: Dobrý den.

NIKITA KRÁL: Nechápu, jak mohou někteří lidé porušovat školní řád. Proč mi ten student nedal přednost v chůzi a pak ani neodpověděl na pozdrav?

ESTER KREJČÍ: Nemyslím si, že se toho dopustil schválně.

NIKITA KRÁL: Výborně. A proč tedy?

ESTER KREJČÍ: Stává se vám někdy, že si něčeho, co se děje kolem vás, nevšimnete, protože uvažujete nad něčím jiným?

NIKITA KRÁL: Ano, celkem často. Aha, takže on uvažoval nad něčím jiným?

ESTER KREJČÍ: Považuji to za téměř jisté. Lidé nejsou dokonalí, takže to, že tu přednost občas nedodrží, nemusí znamenat, že by neměli respekt ke školnímu řádu nebo měli zlý úmysl, ale prostě to jen všechno nezvládají.

NIKITA KRÁL: Myslím, že to chápu. Děkuji. Stejně bych někdy chtěl ostatní lidi pochopit. Připadá mi, že mi nerozumí, a přitom vlastně nerozumím já jim.

ESTER KREJČÍ: To se nevylučuje, řekla bych, že si docela úspěšně nerozumíte navzájem.

NIKITA KRÁL: (trochu smutně:) Ano.

ESTER KREJČÍ: Mohu se vás, jen ze zvědavosti, na něco zeptat?

NIKITA KRÁL: Ano.

ESTER KREJČÍ: Cítíte ke mně něco?

NIKITA KRÁL: (nechápavě:) Co?

ESTER KREJČÍ: Nějakou emocionální afinitu, pocit, například sympatii či náklonnost.

NIKITA KRÁL: Ne.

ESTER KREJČÍ: A chtěl byste?

NIKITA KRÁL: Ne. Nemám rád lidi. Jste člověk, že?

ESTER KREJČÍ: Ano, a vy?

NIKITA KRÁL: Také.

ESTER KREJČÍ: A v jakém smyslu je nemáte rád?

NIKITA KRÁL: No, dělají různé věci. Nevím, co od nich očekávat, jak budou reagovat. Navíc člověk je v podstatě systém, na jehož vstupu je potrava a na výstupu výkaly. Nechápu, jak může mít někdo něco takového rád.

ESTER KREJČÍ: A vy myslíte, že lidé nejsou nic víc?

NIKITA KRÁL: Někteří ano, třeba Vojtěch Verner. Minulý týden jsme spolu diskutovali, zda vypařování černých děr⁵ souvisí s Heisenbergovým principem neurčitosti⁶.

ESTER KREJČÍ: A ostatní lidé nejsou něco víc?

NIKITA KRÁL: Nevím. Možná ano. Ale na to, abych to mohl posoudit, bych je musel lépe poznat.

ESTER KREJČÍ: Možná by stačilo, kdybyste je víc vnímal a věnoval jim pozornost. Třeba se jim díval do očí a tak.

NIKITA KRÁL: Ne.

ESTER KREJČÍ: Z jakého důvodu?

NIKITA KRÁL: (Trochu se zamyslí.) Když se někomu dívám do očí, nemohu se soustředit na svoje myšlenky. Špatně se mi pak vyjadřuje. Mně se tedy i normálně špatně vyjadřuje, lépe se mi píše, ale když se někomu dívám do očí, je to horší.

ESTER KREJČÍ: Aha. Děkuji, to mi stačí.

NIKITA KRÁL: Také děkuji.

Nikita Král odchází.

ESTER KREJČÍ (M. O. - MYŠLENKY): Možná by ze mě nebyl špatný psychoterapeut⁷. –- Ale, co si to namlouvám...
──────────────────────────────────────────────
⁵ Černá díra je vesmírný objekt tak hmotný, že svou gravitací způsobí tak velké zakřivení prostoru, že z něj nemůže běžným fyzikálním pohybem uniknout žádná hmota ani energie.
⁶ Heisenbergův princip neurčitosti je fyzikální princip v kvantové fyzice, v jehož důsledku není možné u žádné částice určit přesně její polohu v prostoru i hybnost. Čím přesněji určíme polohu, tím méně přesné bude měření hybnosti, a naopak čím přesněji změříme její hybnost, tím méně přesná bude naše informace o její poloze.
⁷ V epizodě Triangulace Astry Ester Krejčí řekla, že už by se nechtěla stát psychiatrem, ale uvažuje o kariéře psychoterapeuta.



9. Kostelní myš (1)

Chodba před třídou, dopoledne o přestávce. Jana Zlomilová stojí na chodbě, v ruce držíc kapesník. Vysmrká se. Kolemjdoucí Astra se u ní zastaví.

ASTRA: Na zdraví.

JANA ZLOMILOVÁ: Děkuji.

ASTRA: Tedy, na toho Nikitu Krále si dejte pozor!

JANA ZLOMILOVÁ: Proč?

ASTRA: Má hrozně uhrančivé oči. Chtěl mě pozvat, prý na čaj, a málem jsem mu podlehla. Na vašem místě bych se mu obloukem vyhnula. Ještě byste se do něj mohla zamilovat a co pak? Bude chudý jako kostelní myš a stejně je to idiot⁸. Takového bych nevzala ani jako zaměstnance, natož s ním žít pod jednou střechou.

JANA ZLOMILOVÁ: (vesele:) Jasně. Jste moc hodná, že jste mě varovala.

Jana Zlomilová odchází, Astra ji sleduje s podezíravým výrazem.
──────────────────────────────────────────────
⁸ Idiot je zastaralé označení člověka s těžkou mentální retardací (obvykle s IQ pod 35), trvale neschopného vzdělávání, s omezenou či chybějící schopností řeči. U těžších poruch autistického spektra se mentální retardace často vyskytuje, u Aspergerova syndromu však bývají rozumové schopnosti osoby v normě či nad průměrem.



10. Kostelní myš (2)

Třída (oktáva B), dopoledne o přestávce. Nikita Král sedí ve své lavici a něco píše na notebooku. Přijde k němu Jana Zlomilová.

JANA ZLOMILOVÁ: (trochu nejistě:) Dobrý den.

NIKITA KRÁL: (Přestane psát.) Dobrý den.

JANA ZLOMILOVÁ: Nechtěl byste mě třeba někam pozvat? (S úsměvem mrkne.)

NIKITA KRÁL: (Dívá se stále na displej notebooku.) Výborně. Co byste řekl tomu, že bychom spolu zašli na horký nápoj?

JANA ZLOMILOVÁ: Řekla!

NIKITA KRÁL: Aha. Může to být čaj, káva, nebo kakao.

JANA ZLOMILOVÁ: Ano, ráda.

NIKITA KRÁL: Vyhovovalo by vám to dnes v 11.41 zde?

JANA ZLOMILOVÁ: (trochu zklamaně:) Až o obědové přestávce?

NIKITA KRÁL: Ano. Chci ještě dodělat implementaci šablony třídy typeswitch, která umožní přepínání datových typů podle více podmínek.

JANA ZLOMILOVÁ: Dobře, přijdu.

NIKITA KRÁL: A snažte se přijít přesně, nemám rád nedochvilnost.

JANA ZLOMILOVÁ: Jasně. (Odchází, vypadá překvapená.)



11. Motorická neobratnost

Třída (oktáva B), obědová přestávka. Nikita Král sedí ve své lavici s otevřeným notebookem, vypadá nervózně. U lavice stojí další židle. Do třídy vejde Jana Zlomilová (byla na záchodě) a přijde k němu.

JANA ZLOMILOVÁ: (mile, s úsměvem:) Tak jsem tady!

Jana Zlomilová se posadí na volnou židli.

NIKITA KRÁL: Dobrý den.

JANA ZLOMILOVÁ: (Zaváhá.) Dobrý den.

(Detailní záběr na hodiny na displeji, které ukazují čas 11.42:35 a jdou. Je slyšet mělký, nervózní, přerývaný dech Nikity Krále.)

JANA ZLOMILOVÁ: Není vám něco?

NIKITA KRÁL (M. O. - MYŠLENKY): Jen to nezvládá. Jen to nezvládá.

NIKITA KRÁL: (nervózně:) Ne. To bude dobré. Dáte si čaj, kávu, nebo kakao?

JANA ZLOMILOVÁ: Mám ráda kakao, i když na rýmu by byl asi lepší čaj, co myslíte?

NIKITA KRÁL: (podrážděně:) Takže si dáte kakao, nebo čaj?

JANA ZLOMILOVÁ: (Přestane se usmívat. Chladně:) Kakao.

NIKITA KRÁL: Dobře.

Nikita Král zaklapne notebook a uloží jej do lavice; vytáhne z batohu termosku a dva plastové kelímky. Rozloží kelímky na stůl a do obou nalije kakao z termosky, trocha se mu rozlije na lavici.

JANA ZLOMILOVÁ: Tady se vám to vylilo.

NIKITA KRÁL: To se mi stává, jsem trochu nešikovný. Odborně se to nazývá motorická neobratnost.

Nikita Král přisune jeden z kelímků k Janě Zlomilové.

JANA ZLOMILOVÁ: Děkuji.

NIKITA KRÁL: Prosím.

Nikita Král vytáhne látkový kapesník a utře s ním rozlitý nápoj. Jana Zlomilová se zatím napije z kelímku a opět se usměje.

JANA ZLOMILOVÁ: Tak mi o sobě něco povězte.

NIKITA KRÁL: Jmenuji se Nikita Král a jsem student oktávy B na gymnáziu Podolí II.

JANA ZLOMILOVÁ: (pobaveně:) Hele, budete se možná divit, ale tohle o vás už vím.

Zatmívačka.



12. Čas (2)

(Titulek:) Úterý 16. 11. 2010

HLAS VYPRAVĚČE (M. O.): Úterý, 16. listopadu 2010.



13. Sympatie a antipatie

Prázdná třída, dopoledne. U lavice v první řadě sedí naproti sobě Ester Krejčí a Nikita Král. Nikita Král předčítá z papíru, Ester Krejčí poslouchá.

NIKITA KRÁL: Mám rád programování, zvlášť v C++, zejména šablonové metaprogramování. Dále mám rád matematiku a fyziku a také dopravu, nejvíc vlaky a tramvaje, ty mě úplně fascinují, ale trolejbusy a autobusy také nejsou špatné. Kromě toho se mi líbí některá slova, například Letohrad, Vladivostok, Pernerov, Vlárská dráha, gorgonzola či nokturno.

NIKITA KRÁL: A nyní věci, které nemám rád. Nemám rád nejistotu. Nesnáším překvapení. Nemám rád místa, kde je větší množství lidí, pokud mohou udělat něco neočekávaného, třeba mě ušlapat. Nemám rád fyzický kontakt s čímkoliv, vodu v uších či nose a matoucí pocity, kterým nerozumím, což je většina.

ESTER KREJČÍ: A když se ve třídě díváte na tabuli, přečtete dobře, co je na ní napsáno?

NIKITA KRÁL: Moc ne, vidím to trochu rozmazaně. Proto sedím v první řadě, zezadu bych to nepřečetl vůbec.



14. Milion bilionů

Třída (oktáva B), dopoledne o přestávce. Ester Krejčí sedí ve své lavici. U ní stojí Moje vinná réva a prohlíží si balíček béžových ponožek.

MOJE VINNÁ RÉVA: Proč na obalu píšou, že jsou bavlněné, když obsahují jen padesát procent bavlny a zbytek je polyamid a elastan? Vždyť bavlněné ponožky by přece měly být ze stoprocentní bavlny, ne?

ESTER KREJČÍ: No... Z téhož důvodu je uváděn název „pomerančový nápoj“ na lahvi, která obsahuje jen čtyři procenta pomerančové šťávy a zbytek je voda, cukr, glukózový sirup a jablečný nektar.

Moje vinná réva se zatváří smutně a zklamaně si vzdychne.

ESTER KREJČÍ: Navíc ani ta čtyři procenta nejsou z čerstvých pomerančů, ale z koncentrátu. Buďte ráda, že ještě nevyvinuli ponožky s příchutí bavlny.

Přijde k nim Jana Zlomilová.

JANA ZLOMILOVÁ: Dobrý den.

MOJE VINNÁ RÉVA: (Opět se usměje.) Dobrý den, Jano Zlomilová.

ESTER KREJČÍ: Dobrý den.

JANA ZLOMILOVÁ: Co si myslíte o Nikitě Královi?

MOJE VINNÁ RÉVA: No... je docela těžké se s ním domluvit. Vám to včera šlo?

JANA ZLOMILOVÁ: Podle mě je divný. Nejen, že celou dobu zíral do lavice, ale choval se ke mně dost surově a jako by vůbec nic necítil, ani trochu. Třeba když jsem se ho zeptala, zda se mu líbím, řekl: „Nevím. Nad tím jsem ještě nepřemýšlel.“ Copak může být člověk bez citů?

MOJE VINNÁ RÉVA: Co Tamara Janů?

JANA ZLOMILOVÁ: Aha, to je vlastně pravda. Ale on není jako ona. Nikita Král se chová jako by byl na světě sám, ostatní ho vůbec nezajímají. Jak může takhle žít?

ESTER KREJČÍ: Jsem přesvědčena, že Nikita Král má city, jen je nedokáže vyjádřit. Možná si je ani neuvědomuje, nebo z nich má strach.

JANA ZLOMILOVÁ: Ale stejně...

ESTER KREJČÍ: Jsou mu vlastní jisté bizarní sklony, to ano, ale strávila jsem s ním volnou hodinu a jsem si naprosto jistá, že se sociálně atypického jednání nedopouští úmyslně a má v sobě jistý potenciál dobré vůle.

MOJE VINNÁ RÉVA: A proč se tak tedy chová?

ESTER KREJČÍ: Nejpravděpodobnější vysvětlení je, že má nějakou psychickou poruchu, na příklad poruchu osobnosti, díky níž nechápe běžné sociální situace bez explicitní explikace a vědomé úvahy.

JANA ZLOMILOVÁ: Promiňte, ale vysvětlil by mi někdo, co je to explikace?

MOJE VINNÁ RÉVA: Vysvětlení.

JANA ZLOMILOVÁ: Aha.

MOJE VINNÁ RÉVA: Když, mně je ho líto. Musí mít hrozně těžký život. Myslíte, že bych mu mohla nějak pomoci?

ESTER KREJČÍ: Je to možné. Zkuste s ním také strávit nějaký čas a učit ho sociální kompetence, o jejichž pochopení bude mít zájem. Ale buďte opatrná, znervózňuje ho nejistota a nepřesnost, a na pochopení některých situací nemusí být ještě připraven, spíše se snažte nechat každý krok na něm. A také raději nemluvte o pocitech, dokud jim nebude rozumět.

MOJE VINNÁ RÉVA: Dobře. Ráda bych mu pomohla.

Přijde k nim Tamara Janů.

TAMARA JANŮ: Věděly jste, že trilion je milion bilionů?

Moje vinná réva a Jana Zlomilová na Tamaru Janů šokovaně zírají, Ester Krejčí si zakryje ústa.

TAMARA JANŮ: A je to také bilion milionů, protože násobení je komutativní. Že je to zajímavé?

ESTER KREJČÍ: (Odkryje si ústa.) Panebože, já se snad budu smát.

MOJE VINNÁ RÉVA: (zvýší hlas:) Ale my teď mluvíme o Nikitě Královi!

TAMARA JANŮ: Aha. A říkaly jste o něm něco zajímavého?

JANA ZLOMILOVÁ: Že nikoho nechápe a s nikým si nerozumí a ani si to neuvědomuje.

ESTER KREJČÍ: To jsem se patrně chybně vyjádřila. Nikita Král si své potíže s komunikací uvědomuje – řekl mi, že si myslí, že mu nikdo nerozumí.

TAMARA JANŮ: Moje sestra si na to, že jí nikdo nerozumí, stěžuje často. Možná by se měli seznámit.

ESTER KREJČÍ: Seznámit dva lidi, kterým nikdo nerozumí? To zní bizarně. Hm... myslíte, že si budou rozumět?

TAMARA JANŮ: Nevím.

ESTER KREJČÍ: Považuji za pravděpodobné, že si budou rozumět asi tak jako Číňan a Maďar. Pochybuji, že by to mělo smysl.



15. Výhonky fazole mungo

Třída (oktáva B) během obědové přestávky. Barbora Janů sedí na svém místě u okna. Nabírá si na polévkovou lžíci fazolové klíčky a jí je. Přijde k ní Ester Krejčí.

ESTER KREJČÍ: Dobrý den, Barboro Janů.

Barbora Janů se na ni trochu vylekaně podívá.

BARBORA JANŮ: Dobrý den.

ESTER KREJČÍ: Neměla byste nic proti tomu, abych vás na chvíli vyrušila z kontemplace mlčenlivého poustevníka a senzitivně s vámi konverzovala jako spolužák se spolužákem?

BARBORA JANŮ: Ach! – Dnes je venku tak krásně. Viděla jste ty listy stromů a keřů? Mají takovou spoustu pestrých odstínů!

ESTER KREJČÍ: Ano, takové jsou každý podzim.

BARBORA JANŮ: (Podívá se z okna.) Ale odsud to není vidět, máme před okny jen smrky a borovice.

ESTER KREJČÍ: Hm... co je to za pokrm?

BARBORA JANŮ: (Otočí se zpět k Ester Krejčí a lehce se pousměje.) Výhonky fazole mungo. Dají se koupit v obchodě, ale tyto jsem si vypěstovala ze semínek. Mám je moc ráda, můžete ochutnat.

ESTER KREJČÍ: Děkuji.

Barbora Janů nabere plnou lžíci výhonků a vloží je Ester Krejčí do úst. Ta je důkladně rozžvýká a polkne.

ESTER KREJČÍ: Budí ve mě sympatii.

BARBORA JANŮ: Chutnají vám?

ESTER KREJČÍ: Ano. Chutnají trochu jako hrášek.

BARBORA JANŮ: Děkuji.

ESTER KREJČÍ: Hm... nezaznamenala jste v poslední době určitou nezvyklou aktivitu Nikity Krále?

BARBORA JANŮ: (Zamračí se a zakroutí hlavou.) Uum.

ESTER KREJČÍ: Vy ho nemáte zrovna ráda, že?

BARBORA JANŮ: Nemám.

ESTER KREJČÍ: Z jaké příčiny? Jaký je váš názor na něj?

BARBORA JANŮ: Nemá rád přírodu. Má v hlavě samé počítače. A nejhorší je, že mi občas připomíná sestru.

ESTER KREJČÍ: Čím například?

BARBORA JANŮ: Třeba tím, jak mu chybí cit a empatie. Nebo jak bere věci doslova. Ach, proč si nemůžeme se sestrou víc rozumět?

ESTER KREJČÍ: Domnívám se, že vás chápu. Chtěla byste mi sdělit nějaký konkrétní případ?

BARBORA JANŮ: Ne, to je dobré. Ale děkuji, že se o mě zajímáte.

ESTER KREJČÍ: Já vám zase děkuji, že jste mě ušetřila citových výlevů.

Ester Krejčí odchází. Barbora Janů se podívá na krabici klíčků a usměje se.



16. Čas (3)

(Titulek:) Čtvrtek 18. 11. 2010

HLAS VYPRAVĚČE (M. O.): Čtvrtek, 18. listopadu 2010.



17. Jméno Mojí vinné révy

Třída (oktáva B), během přestávky. Nikita Král si čte něco na displeji notebooku. Přijde k němu Moje vinná réva.

MOJE VINNÁ RÉVA: Dobrý den, Nikito Králi.

NIKITA KRÁL: Dobrý den.

MOJE VINNÁ RÉVA: Hledáte ještě přítele?

NIKITA KRÁL: Ano. Co byste řekla tomu, že bychom spolu zašli na horký nápoj?

MOJE VINNÁ RÉVA: Ano, můžeme.

NIKITA KRÁL: Výborně. Máte čas hned?

MOJE VINNÁ RÉVA: Ano.

NIKITA KRÁL: Dobře. (Zaklapne notebook a schová jej do lavice. Vstane.) Počkejte zde, přinesu vám židli.

Nikita Král odejde do zadní části třídy, kde stojí náhradní židle. Vezme ji a přinese. Postaví ji ke své lavici, aby si na ni Moje vinná réva mohla sednout.

NIKITA KRÁL: Posaďte se.

Moje vinná réva a Nikita Král si sednou.

NIKITA KRÁL: Chcete čaj, kávu, nebo kakao?

MOJE VINNÁ RÉVA: Čaj.

NIKITA KRÁL: (spokojeně:) Dobře.

Nikita Král vytáhne dva kelímky, nalije do nich z termosky čaj a jeden přisune k Mojí vinné révě.

NIKITA KRÁL: Chtěla byste, abychom byli přátelé?

MOJE VINNÁ RÉVA: Ráda bych, ale musím se vás na něco zeptat. Mohu?

NIKITA KRÁL: Ano, určitě.

MOJE VINNÁ RÉVA: Co podle vás znamená, když jsou dva lidé přátelé?

NIKITA KRÁL: Aha. Nad tím jsem nepřemýšlel. Počkejte chvilku.

Nikita Král se zamyslí a asi deset sekund usilovně přemýšlí. Moje vinná réva zatím mlčky čeká.

NIKITA KRÁL: To znamená, že k sobě chodí na návštěvy, jedí společně jídlo a mluví spolu o věcech, které je zajímají, a účastní se společných aktivit.

MOJE VINNÁ RÉVA: Já znám trochu jiný druh přátelství. Mohu, eh... (Zaváhá.), vám jej popsat?

NIKITA KRÁL: Ano.

MOJE VINNÁ RÉVA: Podle mě by se o sebe přátelé měli zajímat a alespoň trochu si rozumět, stačí trochu. A také by k sobě měli být ohleduplní, to znamená nedělat něco, co by tomu druhému ublížilo, třeba ho pomlouvat nebo se jen tak rozejít. Chápete?

NIKITA KRÁL: Ano. Nebo mluvit o masturbaci.

MOJE VINNÁ RÉVA: Měli by spolu trávit nějaký čas a rozhodně by měli být připraveni pomoci tomu druhému v nouzi. Mohou si pomáhat i jinak, ale v nouzi je to potřeba. Pochopil byste takový druh přátelství?

NIKITA KRÁL: (zamyšleně:) Rozhodně je zajímavý. To znamená, že by přátelé třeba měli vědět, jak se ten druhý jmenuje, jaký má titul a podobně?

MOJE VINNÁ RÉVA: Ano.

NIKITA KRÁL: Aha. A jak se jmenujete?

MOJE VINNÁ RÉVA: (Usměje se.) Říkám si Moje vinná réva, jinak občanským jménem jsem Iris Narcis.

NIKITA KRÁL: Rád vás poznávám.

MOJE VINNÁ RÉVA: Děkuji.

NIKITA KRÁL: Takže jsme přátelé, když teď známe svoje jména?

MOJE VINNÁ RÉVA: Ano.

NIKITA KRÁL: Výborně.

MOJE VINNÁ RÉVA: Takže až se příště uvidíme, mohl byste mě pozdravit jménem.

NIKITA KRÁL: Proč?

MOJE VINNÁ RÉVA: Je to milé a je dobře, když jsou k sobě přátelé milí.

NIKITA KRÁL: Dobře, takže jak přesně vás mám pozdravit?

MOJE VINNÁ RÉVA: Dobrý den, Moje vinná révo.

NIKITA KRÁL: Dobrý den, Moje vinná révo. Dobře, zapamatuji si to, a když vás poznám, pozdravím vás tak.

MOJE VINNÁ RÉVA: Děkuji.

Zvonění.

MOJE VINNÁ RÉVA: Tak už půjdu.

NIKITA KRÁL: Dobře.

MOJE VINNÁ RÉVA: (Je trochu nejistá.) Mějte se pěkně.

NIKITA KRÁL: Vy také.

Moje vinná réva odchází. U lavice si vezme batoh a odejde ze třídy. Nikita Král zatím vstane, vezme židli, na které Moje vinná réva seděla, nese ji přes celou třídu a postaví ji přesně na místo, odkud ji vzal. Okamžik se na ni spokojeně dívá⁹ a pak se vydá zpět ke své lavici.
──────────────────────────────────────────────
⁹ Má radost, že je židle na místě, kam patří.



18. Čas (4)

(Titulek:) Pátek 19. 11. 2010

HLAS VYPRAVĚČE (M. O.): Pátek, 19. 11 2010.



19. Diagnóza

Třída (oktáva B) ráno před vyučováním. Ester Krejčí stojí u nástěnky; vypadá zamyšleně. Přijde k ní Moje vinná réva.

MOJE VINNÁ RÉVA: Dobrý den, Ester Krejčí. Nad čím přemýšlíte?

ESTER KREJČÍ: Dobrý den. Uvažuji nad svojí hypotézou, že Nikita Král má vysoce funkční Aspergerův syndrom¹⁰.

MOJE VINNÁ RÉVA: Aha. A... co to je?

ESTER KREJČÍ: Vrozená pervazivní neurobiologická porucha autistického spektra.

MOJE VINNÁ RÉVA: No tedy... to je divný pocit. Jako bych toho před chvilkou věděla víc než teď.

ESTER KREJČÍ: V tom případě jste na dobré cestě. Až si uvědomíte, že nevíte nic, stanete se filozofem¹¹.

MOJE VINNÁ RÉVA: A vyléčí se?

ESTER KREJČÍ: Možná ano i ne.

MOJE VINNÁ RÉVA: Hm... život není jednoduchý, že?

ESTER KREJČÍ: To tedy není.

Moje vinná réva si vzdychne a jde se posadit. Ester Krejčí zamíří ke své lavici, ale zarazí se. U tabule stojí Nikita Král, v ruce držíc papír, a její lavici sleduje. Ester Krejčí pokračuje a posadí se. Nikita Král k ní přijde.

NIKITA KRÁL: Dobrý den.

ESTER KREJČÍ: Dobrý den.

NIKITA KRÁL: Nevíte, kde bych našel Moji vinnou révu?

ESTER KREJČÍ: Sedí hned za mnou.

NIKITA KRÁL: Děkuji.

Nikita Král přejde k lavici, kde sedí Moje vinná réva.

NIKITA KRÁL: Dobrý den, Moje vinná révo.

MOJE VINNÁ RÉVA: Dobrý den, Nikito Králi.

NIKITA KRÁL: Chtěl bych vám něco sdělit. (Začne číst z papíru:) Přemýšlel jsem o našem přátelství a je to něco nového, rušivého a pociťuji něco jako nejistotu. Nezvládl bych vám být dokonalým přítelem, takže se raději vrátím do původního stavu, na který jsem zvyklý, ale nechci vám ublížit. Poskytnete mi instrukce, jak to mám provést?

MOJE VINNÁ RÉVA: Nebojte, neublížíte mi. Děkuji, že jste mi to řekl. Do ničeho vás nenutím. Až budete připraven, můžeme se zase pokusit být přátelé.

NIKITA KRÁL: Děkuji. (Otočí se a odejde.)

Moje vinná réva vstane a přijde k Ester Krejčí.

MOJE VINNÁ RÉVA: Bude jednou schopen mít přátele jako ostatní, že?

ESTER KREJČÍ: Vysoce funkční Aspergerův syndrom je celoživotní odchylka, ale lidé s ním nezůstávají celý život stejní, učí se. Jeho stav se může zlepšit, když se naučí zvládat sociální situace a podaří se mu chápat ostatní, někteří lidé s tímto syndromem prý dokonce zakládají rodiny; nebo zhoršit, pokud začne dostávat záchvaty. Jaká je vaše predikce?

MOJE VINNÁ RÉVA: (Usměje se.) Já si myslím, že se zlepší a bude žít šťastně až do smrti.

ESTER KREJČÍ: Hm... já spíše preferuji názor, že se zhorší a nesnesitelná muka stupňujících se záchvatů ho doženou k sebevraždě. Ale realita nebývá černobílá, pravda bude nejspíš někde mezi těmito dvěma perspektivami.

MOJE VINNÁ RÉVA: (S vážným výrazem přikývne.) Uhm.

Moje vinná réva odejde zpět na své místo.
──────────────────────────────────────────────
¹⁰ Děti s nízko funkčním Aspergerovým syndromem mívají těžce problémové chování, které lze jen obtížně ovlivnit. Oproti tomu lidé s vysoce funkčním Aspergerovým syndromem mohou svoje chování lépe přizpůsobit požadavkům, které na ně klade okolí.
¹¹ Významnému antickému filozofovi Sokratovi je připisován výrok „Vím, že nic nevím.“ Tento výrok pravděpodobně znamená, že kdo si uvědomuje, že něco neví, je moudřejší než ten, kdo je přesvědčen, že to ví, protože to, o co se jedná, pravděpodobně neví ani jeden z nich, ale ten první ví navíc to, že to, o co se jedná, neví.



20. Aspergerův syndrom (2)

(Běžící titulky:) Osoby s Aspergerovým syndromem bývají čestné, upřímné a spolehlivé. Jsou zvyklé usilovně a důsledně, někdy až úzkostlivě, dodržovat dohodnutá pravidla. Každou činnost, do které se pustí, chtějí zvládnout přesně a dokonale. Dobře si pamatují různé detaily a mívají vyspělé analytické uvažování.



Shrnutí epizody:

Toto byla třetí epizoda druhé série seriálu Ester Krejčí. Nikita Král měl sen, v němž se jedna z osob obětovala pro záchranu ostatních. Probudil se a sen si zapsal. Rozhodl se, že chce mít přátele jako Sheldon Cooper ze seriálu Teorie velkého třesku, začal proto postupovat podle algoritmu na získávání přátel a zvát spolužáky na horký nápoj. Ester Krejčí ho inteligentně odmítla, Astra ho nazvala úchylem, když ji nechtěně vyděsil a beze studu navrhl, že by spolu mohli masturbovat. Zorana mu vysvětlila, že to, co Astra řekla, nemyslela doslova, a odešla na záchod, aby s ním nemusela jít na horký nápoj. Kňour mu navrhl, že se spolu pomazlí; když to Nikita Král odmítl, protože nesnáší cizí doteky, Kňour řekl, že s ním nikam nepůjde.

Jana Zlomilová řekla Bernardu Koniklecovému drb a chtěla, aby jí pomohl sehnat si ideálního kluka. Když zjistila, že takový požadavek není normální, vyděsila se a při odchodu ze třídy se srazila s Nikitou Králem. Ten nemohl pochopit, proč mu nedala přednost v chůzi, vyžadovanou školním řádem, a neodpověděla ani na pozdrav. Ester Krejčí mu to vysvětlila a začala se o něj blíže zajímat, protože uvažovala o kariéře psychoterapeuta. Astra Janu Zlomilovou varovala, že Nikitě Královi málem podlehla. Ta si ovšem varování vyložila naopak a domluvila si s Nikitou Králem rande v naději, že by to mohl být kluk, kterého hledá. Nikitu Krále rozčílilo, že přišla pozdě, ale snažil se to nedat najevo.

Ester Krejčí zatím ve volné hodině Nikitu Krále zkoumala. Moje vinná réva si stěžovala, že v bavlněných ponožkách, které si koupila, je jen padesát procent bavlny. Jana Zlomilová řekla, že Nikita Král je divný, surový a chybí mu city. Ester Krejčí jej obhájila psychickou poruchou a Moje vinná réva se mu rozhodla pomoci. Tamara Janů je přišla poučit o významu slova trilion a navrhla seznámit ho s Barborou Janů. Ester Krejčí s ní chvíli konverzovala a Barbora Janů jí dala ochutnat výhonky fazole mungo. Řekla, že Nikitu Krále nemá ráda, protože nemá rád přírodu a připomíná jí sestru.

Moje vinná réva popsala Nikitě Královi, jak si představuje přátelství a naučila ho zdravit ji jménem. Koncem týdne Ester Krejčí vyslovila hypotézu, že Nikita Král má vysoce funkční Aspergerův syndrom. Nikita Král pak přečetl Mojí vinné révě z papíru, že jejich přátelství pociťuje jako rušivé a vrátí se raději do původního stavu, na který je zvyklý. Ester Krejčí a Moje vinná réva se pak shodly, že Nikitu Krále nejspíš nečekají ani nesnesitelná muka stupňujících se záchvatů ani šťastný život až do smrti, ale něco mezi tím.



Hudba k titulkům: Yvonne Přenosilová: Boty proti lásce.


přidáno 01.05.2015 - 15:43
Singularis: aha, tak to jsem pobrala trošku jinak, ten rozhovor, ale i tak mi to dávalo nějaký smysl, takže to nevidím, jako špatnou věc.. každý si vykládá to, co čte po svém a ne vždy se musí shodnout s úmysly autora, to víme všichni :)
přidáno 01.05.2015 - 12:57
Amelie M.: Žasnu nad tím, kolik a jak různých lidí znáš nebo jsi o nich alespoň slyšela. Je poznat, že tě opravdu zajímá, jací lidé jsou. :)

Co se týče požadavku JZ na BK, nemám sam/a příliš jasnou představu o tom, co je normální a co ne. Ale máš pravdu, že určitá "jinakost" k tomu seriálu patří.

A tu část s výhonky fazole jsem asi málo promyslel/a. EK tím senzitivním rozhovorem myslela, že bude vnímavější než obvykle (tzn. že nebude používat dlouhé, složité věty plné cizích slov, na jaké je zvyklá, ale přizpůsobí svoje vyjadřování BJ), BJ je totiž plachá a hodně citlivá, takže by normálně s EK asi nemluvila.
přidáno 29.04.2015 - 16:25
tento scénář mě zaujal zvlášť svým tématem a to je aspergerův syndrom.. něco jsem o tom před časem četla, když ho diagnostikovali u kamarádčina syna..

pobavilo mě uhranutí astry :) otázka o masturbaci a následné reakce zúčastněných.. má to vtip, ač je to psáno stručně a zdánlivě bez emocí :)) a ta nechápavost nikity král (ZORANA: Chápete, že jste ji zranil? NIKITA KRÁL: Ne, ani jsem se jí nedotkl. Nesnáším násilí, nikdy bych nikomu neublížil.) je velmi zajímavá a trošku úsměvná (zapřičiněná syndromem, pokud dobře chápu).. skvěle jsi to vystihl(a) nejenom tady, ale následně v celém dílku, opravdu se mi tato část velmi líbila – MĚ SNAD ZAČNOU BAVIT SCÉNÁŘE! :))

jen nechápu, proč nebyl požadavek JZ u BK brán jako normální.. mně to přišlo v pohodě :) ale o tom asi celý seriál je.. tak trošku „jiný“

v 15. výhonky fazole mugno mě zaujalo, jak ester přišla s nabídkou rozhovoru k barboře janů a ve výsledku byla ráda (a nahlas to přiznala), že se vyhnula tomu, co vlastně barboře sama původně nabídla - tedy, ten vnímavý rozhovor, přemýšlím, že v běžném životě by něco takového bralo dost lidí osobně a BJ se jen pousmála

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ester Krejčí S02E02: Aspergerova regrese : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Ester Krejčí S02E03: Analogie Dekameronu
Předchozí dílo autora : To troleje zrály

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Patos

Krátké a mnohdy vtipné či šokující vystřihovánky ze života.

© 2007 - 2019 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku