

Hm, poslední delší odstavec vyznívá až kafkovsky ... Byla by o tom hezká povídka :-)
A já to mám víceméně skoro stejně :-) Za všechno může virtuální svět - je zkrátka méně opravdový a je po ruce.
A já to mám víceméně skoro stejně :-) Za všechno může virtuální svět - je zkrátka méně opravdový a je po ruce.


Pěkná, tedy hlavně ta poslední strofa :-) Hezká čistá poezie ...


Mitch Rowbrindger: Není zač :-) Asi už jsem přepracovaná :-D ;-)


Zamila: Teda, děkuju moc :D vůbec bych takovou chválu nečekal!


:-D To je dobrý, tohleto :-) Rytmika Ti víceméně sedí, má to nápad. Osobně němčinu fakt nemam ráda, ale báseň to není špatná - na psaní při hodině ;-)


Do deštivého rána devět veršů plných slunce.... moc hezké


ten nápad je fajn. kdysi mě na nějakém školení učili, že pokud mi někdo při jednání řekne potřetí "ale", mám odejít :-)


musím napsat že na mě působí tak divně, úplně bych čekala pravidelnost, rýmy a nějak se nemůžu dneska "chytit", první sloka právě nastolí nějaký rytmus a pak se mi to nějak rozpadá


Hm, nikdy by mě nenapadlo že ten útvar je báseň v próze, opět dík za osvětu, ale ten text se mi neskutečně líbí, ó, já bych až brečela, jak bych se chtěla vrátit do dětských let, vidět svět očima té malé zvláštní holčičky, dnes můžu říct že ji mám moc ráda a moc ráda mám celý život a mám strach že jednou, jednou cosi pohltí všechno co mám...


tak smířeně na mě působí, ale smutně smířeně, člověk se smíří, ale chtěl by křičet...


Zvláštní rozpoložení tě asi vedlo k napsání téhle básničky, ano někdy je náš život absurdní, nepochopitelný, k uzoufání, zvláštní rozpoložení a možná proto vznikla zvláštní báseň, nepochopitelná a asi i nepochopená jako život sám, občas


Jiří Turner: Poslal jsem Ti vzkazem, co jsem k tomu měl. Netvrdím, že tohle je tedy skutečná Villonská balada, stejně jako ty sonety sice splňovali schéma, ale to ostaní asi taky ne...:-)