Taky jsem asi už pamětník, protože se mi vybavilo, že něco hodně podobného jsem tady od tebe už četla. Jako ukázka žánru je to podle mě fajn. A nakonec i jako ukázka toho, v čem se liší básnička a písňový text. Jako učitel bys myslím obstál, nezkoušel jsi to někdy? :)

Ten smysl by to, pravda, chtělo pojmout trošku lépe. Maličko jsem se v průběhu čtení ztrácel. Trošku mi nesedí formulace „navždy uhasne zas“. Takhle to trochu zní, jako by už jednou navždy uhasla. Jinak je to ale poměrně hezké, určitě si od tebe ještě rád něco přečtu. ;-)

No! To je hned jiný kafe.

(Nějak tady chybí obrázek. Pošli mejlem.)

Jiří Turner: Děkuji, to určitě má. Sci-fi moc nemusím, ale tohle se psalo překvapivě dobře :).

Severak: Na slabost pohlaví mám takovou soukromou teorii, že to je přesně naopak, než jak se zpravidla soudí. A tahle básnička mi to potvrzuje. Ale možná ji jenom špatně chápu :).

tohle by se mi asi líbilo číst
i v nějakém časopise
třeba v Nájezdu

To je dobré, líbí se mi nápad. Motiv humanoidních strojů má jak vidno neskonale velké množství variant.

krásná...

Singularis: Dekuji za komentar. Konecne zase dopsana kapitola po hoooodne dlouhe dobe. :) Co se tyka toho tveho komentare - urcite vsechny kapitoly budu jeste prepisovat. Az to cele dopisu, budu se muset podivat zpatky a pouvazovat nad tim, co je logicke a co neni. :) Kazdopadne diky za navrhy. :)

koiška: věřit?
nevěřit?
prověřit!
jenom tváří v tvář
odhalí se každý lhář

Orionka: slabost?

Rozstřelit na kousíčky je pěkný výraz.

Dobrá myšlenka hehe

tahle se mi líbí

jé, a co ty? máš syna?
nebo jen o něm sníváš

korálek: Děkuju! Je to už stará vykopávka, býval jsem hodně chytlavý na vjemy a hned to házel do veršů...:-)

hezká :-) přenesla mě do minulosti ...v přírodě se vše prožívá jinak než ve městě - pocity i vjemy jsou jiné ...

krásně pocitová :-) jo znám...

hezká :-) a "vidím" v tom odcházení ... až odejdeš pak se křídla objeví ..

Ve srovnání s předchozími kapitolami mi tato připadá víc vážná (neobsahuje skoro žádné odlehčující momenty), což je asi tím, že Nia se cítí špatně, takže by se tam odlehčující momenty nehodily.

Líbí se mi ty myšlenky o možnosti záměny snů a reality ("život ve snu"), i když nemám tušení, nakolik je to reálné. Trochu se mi nelíbí to 'společné snění', 'mocné knihy' a magie vůbec; raději bych, kdyby se tento příběh obešel zcela bez magie.

"společně došli na místo, kde se Nia ocitla poprvé v životě" - Tato formulace mi v daném kontextu připadne trochu matoucí, protože Nia, myslím, byla poprvé v životě na Darkswenu vůbec, takže i na všech ostatních místech hradu byla v té době poprvé v životě a nemá smysl to zdůrazňovat. (Pokud nenastal od XII. kapitoly výrazný časový posun.)

Překvapilo mě, že král Iver byl k Nie tak důvěřivý. Myslím, že to bylo neopatrné, i když už musel být dlouho osamělý, takže k tomu měl celkem pochopitelný důvod. Na druhou stranu, to, co se stalo, podle mě logicky musí vyústit v situaci, kdy bude mít Nia podstatně bližší vztah k Iverovi než k Viktorovi...

Tato kapitola je od začátku do konce čím dál napínavější a zajímavější. Těším se na pokračování. :)