Komentáře :

k dílům | k deníkům | k obrázkům
přidáno 09.06.2015 - 18:54
komentářů16(5.)
fíha, u moře být a psát krásné básně o tom, že den má vši :-))) to je nářez.

Je moc pěkná...
povedla se, je vidět, že pěkně odpočíváš a nezlobíš :-))
přidáno 09.06.2015 - 18:50
komentářů3(2.)
Yana: Děkuji moc :-) ano, tak to nějak je...
přidáno 09.06.2015 - 18:14
komentářů2(2.)
Zamila: děkuji :)) potěší :)
přidáno 09.06.2015 - 18:05
komentářů6(2.)
Já myslím, že věk samoty není vůbec jednoduchá věc; za potíže s jeho vysvětlením může spíš nedostatečný odstup a nadhled.

Pokud jde o první paradox, myslím, že to, že lidé, kteří nežijí společně, se málo znají, je v pořádku a není to důsledek existence virtuálního světa. Třeba ve Jménu růže se Vilém z Baskervillu a Adso z Melku znali docela dobře, ale jen díky tomu, že spolu většinu času trávili společně. Místní mnichové, ačkoliv tyto dva občas vídali, je prakticky neznali.

Zajímavější mi připadá ten druhý paradox. Tam vidím dvě hlavní příčiny. Když se domlouvá schůzka, ta druhá osoba (ta v pasivní roli) předpokládá, že se od ní očekává, že se té první bude věnovat. Málokdy se domlouvá schůzka typu "budu dvě hodiny s tebou a vůbec mi nezáleží na tom, kde budeme a co budeš dělat". Myslím, že domluvit takovou schůzku by bylo mnohem snažší.

A druhou příčinu vidím v tom, že lidé se dnes snaží co nejvíc dělat věci, do kterých se jim chce/které jsou jim příjemné/pro které mají nadšení/pro které mají motivaci/na které mají náladu/atd. A člověk nedovede na delší dobu dopředu svoji náladu předpovědět, takže domluvení schůzky přináši riziko, že v tu dobu se člověku na tu schůzku nebude chtít jít. A dnešní lidé se rádi vyhýbají závazkům, které musejí plnit, i když se jim nechce, nebo se jim v té chvíli chce do něčeho úplně jiného. Oproti tomu, když přijdeš na nečekanou návštěvu, tento strach z toho, že se jim nebude chtít, odpadá a pravděpodobnost úspěchu je podstatně vyšší.

A pokud jde o tvé otázky, já to tak podobně mám, ale to je tím, že jsem v podobném sociálním postavení; zda to tak v dnešní době vypadá v jiných prostředích, nevím. A vliv na společnost jako celek je velice rozsáhlé téma, které výrazně překračuje rozsah vhodný pro komentář k zápisku v deníku. Možná o tom právě nějaký sociolog píše knihu...
přidáno 09.06.2015 - 18:05
komentářů16(4.)
Ohrané klasické a tisíckrát použité (nejen) sladké výrazy a spojení. Viz řada mých básní :-D Ale pořád se dají přebít správnou rytmikou nebo myšlenkou :-)
přidáno 09.06.2015 - 17:27
komentářů16(3.)
Zamila: Kefalín: čo vy si predstavujetě pod takým slovom "klišé" :)
přidáno 09.06.2015 - 17:26
komentářů16(2.)
mě se líbí, je taková teploučká a pohodičková ;)
přidáno 09.06.2015 - 17:00
komentářů12(8.)
Moc dobrá báseň, bezva rytmika i atmosféra :-)
přidáno 09.06.2015 - 16:58
komentářů16(1.)
Jé, konečně trochu sladkýho klišé :-D To, že se vzali za packu je moc pěkný :-) Pošli sem kus tepla, tejden bude dlouhej ;-)
přidáno 09.06.2015 - 16:41
komentářů3(3.)
Je to známej pocit i situace. I kdyby se člověk tisíckrát spálil, pořád bude hledat lásku, i kdyby mu zase měla ublížit. Už jsme prostě takoví - a je to dobře :-) Vím, o čem mluvím :-)
přidáno 09.06.2015 - 16:38
komentářů4(4.)
Příliš hodně klišé, celkově nepříliš promyšlené, slabá rytmika. A název bohužel výrazně nelogický ;-) Tak zase příště :-)
přidáno 09.06.2015 - 16:34
komentářů2(1.)
Nic extra nového, ale rytmika vcelku sedí a k přemýšlení to také přinutí ... :-)
přidáno 09.06.2015 - 16:32
komentářů5(2.)
Hodně klišé, ale přesto je to kvalitní - rytmicky rozhodně - poezie :-) Líbí :-)
přidáno 09.06.2015 - 16:29
komentářů1(1.)
Tak ta je :)
přidáno 09.06.2015 - 16:29
komentářů3(2.)
♥♥♥ krása
přidáno 09.06.2015 - 15:54
komentářů5(4.)
saly89: Klidně si je tam nech, jen to s tím "jsi" vypadá jako násilný rým, přitom v témhle básni toho ani není zapotřebí. No, a "nerušen rušnou", to se prostě mlátí - jazykově i logicky :-) A to jsem nevěděla, žes to psal tak nějak po beatnicku ;-) Samozřejmě Ti to nechci přepisovat, jen podotýkám své dojmy ...
přidáno 09.06.2015 - 15:51
komentářů5(3.)
Děkuji, nad těmi psi zapřemýšlím, ale rušnou společnost spíš nechám - takhle to ze mě vypadlo napoprvé. Původně to byl jenom sled nápadů narychlo napsaných do mobilu předtím než upadnu do alkoholovýho komatu v rozjezdu. Chtěl jsem to hodně seškrtat, ale nakonec jsem tam ještě přidával. Ti psi byli takovou nosnou myšlenkou a tak jsem je tam chtěl zanechat, ale čím dýl na to koukám, tím míň mi tam pasujou.

Co třeba tohle, pro mě je to sice trošku mimo, ale:

Procházíš mlhou, deštěm, spícím městem pravidelným krokem,
torza dávno zapomenutých mrtvých nadějí uhýbaj ti bokem,
v tom pološeru nad úsvitem a přízraku rozednění
se ti zjeví co je a bude i to, co už není.
přidáno 09.06.2015 - 15:40
komentářů5(2.)
Je to pěkný a neotřelý, líbí se mi to :-) Nebojíš se hrát si se slovy a prodlužovat, přesto je to hodně čtivé, i když to ze začátku nebezpečně zavání délkou ;-) Ale vyvarovala bych se toho "psi - ty jsi" a taky toho "nerušen rušnou", jinak pěkné :-)
přidáno 09.06.2015 - 14:40
komentářů30(28.)
hledač: Díky za komentář, to je docela rozumná rada :).
přidáno 09.06.2015 - 13:54
komentářů5(1.)
obsahově zajímavé, líbí se mi ...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming