 11.10.2025 7 94(7) 0 |
Meluzíny
Písně léta odezněly a v dešti listí,
co v mlze stesk svůj roní
já tiše rozjímám.
A vítr svěží větve stromů čistí,
zem po mandlích hořce voní,
já smutek nevnímám.
Teď v chóru plískanic a deště,
co pole s lesy smývá
po cestě se potácím.
Na slunce občas vzpomenu si ještě,
jak paprskem se na mne dívá
a po cestě se potácím.
Písně léta odezněly a v širém kraji
nezní špaččích letek rej.
Já přesto vzpomínám.
Na dívku krásnou tak, až dech se mi tají,
s níž mi tenkrát bylo hej
a proto vzpomínám.
Bylo krásně s dívkou v tváři bledou,
když meze dávali nám přístřeší
I na to vzpomínám.
V polibcích, jež nás k hříchu svedou
a srdce naše potěší,
ach, jak na to vzpomínám.
Kde se skrývá dívka s tváří bledou,
proč mezí teď jdu siře sám,
ač na ní pořád vzpomínám?
A kudy mě ty cesty vedou,
že bláto na svých botách mám
a míle v nohách nevnímám.
Teď v chóru plískanic a deště,
co zní jak nářek meluzín
po cestě se potácím.
Chlad mne svírá jako kleště,
v dáli světel nevidím
a po cestě sám se potácím.
Písně léta odezněly a v dešti listí,
co v mlze stesk svůj roní
já tiše rozjímám.
A vítr svěží větve stromů čistí,
zem po mandlích hořce voní,
já smutek nevnímám.
Teď v chóru plískanic a deště,
co pole s lesy smývá
po cestě se potácím.
Na slunce občas vzpomenu si ještě,
jak paprskem se na mne dívá
a po cestě se potácím.
Písně léta odezněly a v širém kraji
nezní špaččích letek rej.
Já přesto vzpomínám.
Na dívku krásnou tak, až dech se mi tají,
s níž mi tenkrát bylo hej
a proto vzpomínám.
Bylo krásně s dívkou v tváři bledou,
když meze dávali nám přístřeší
I na to vzpomínám.
V polibcích, jež nás k hříchu svedou
a srdce naše potěší,
ach, jak na to vzpomínám.
Kde se skrývá dívka s tváří bledou,
proč mezí teď jdu siře sám,
ač na ní pořád vzpomínám?
A kudy mě ty cesty vedou,
že bláto na svých botách mám
a míle v nohách nevnímám.
Teď v chóru plískanic a deště,
co zní jak nářek meluzín
po cestě se potácím.
Chlad mne svírá jako kleště,
v dáli světel nevidím
a po cestě sám se potácím.
13.10.2025 - 00:05Když se občas ve slově opakuju, tak se vždy leknu a hledám náhradu. Mám to natolik vžitý, že to se mnou vždy škubne, ale tady jde o zdůrazňování téhož v rozdílných alternativách tak to škubání odpustím. Postojově krásná.
12.10.2025 - 09:28Je nádherná, vlastně mě zaujalo i to neobvyklé rýmování a opakování, vnese nás do rozervanosti básníka, poutníka, vnímám nostalgii, chlad, bolest a snad i tu meluzínu slyším a jsou v té básni moc hezká originální místa
11.10.2025 - 07:44Ač podzim odnáší ty skutky.
Netřeba jak listí tlit.
Osyřele jsou ptačí budky.
Ze střípků té krásy,lze si i
ponaučení vzit.
Ikdyž vtváři ulpí torzo
pavučiny.
Nechme jej jako koráb
z prstů plout.
Snad jako o o
my nalezneme
přívětiví kout.
Klopítne každý
však k čemu to
vždyť to není na ždy.
Netřeba jak listí tlit.
Osyřele jsou ptačí budky.
Ze střípků té krásy,lze si i
ponaučení vzit.
Ikdyž vtváři ulpí torzo
pavučiny.
Nechme jej jako koráb
z prstů plout.
Snad jako o o
my nalezneme
přívětiví kout.
Klopítne každý
však k čemu to
vždyť to není na ždy.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Meluzíny : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vy zelení hájové
Předchozí dílo autora : Loučení na rohu ulice
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 3» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Lasak řekl o Cecidit angelus :Chcete vědět, co vám dá tato stránka? Podívejte se na tuhle slečnu. Sice nedokážeme vytvořit talent, ale talent, který máte vám zde dokáží rozvinout do takové míry, že z vás mohou být úžasní psanci. Stručně řečeno. Tahle slečna je otevřená konstruktivní kritice do takové míry, že už teď píše perfektní díla.
