Amelie M.:...tak to mne těší :)

Jiří Turner: no jasně, že zajímá, to zase né, že né :)) jsou to zajímavý věci.. to, že je neumím povětšinou zhodnotit, je věc jiná :-)) proto mě baví i tvůj "seriál".. jen tak dál..

Dobrý, líbí se mi.

Amelie M.: Amelie M.: Děkuji, Amelie, kromě slabin, kterých asi bez potíží mohou čtenáři subjektivně nalézt řadu, má tato básnička i záměrnou slabinu. A to tu, že jsem kvůli demonstraci této formy rytmickou báseň "odrytmizoval", což činí někdy autoři (včetně mě) záměrně, jindy z vlastní neobratností (taktéž toho nejsem ušetřen). Nevím, zda-li tě to zajímá, ale takovéto dvě podoby má i bezrozměrný verš ve středověké literatuře. V Dalimilově kronice je to v podstatě paskvil, vzniklý neobratností autora (možná nějakého opisovače), kdežto v eposu o Tristanovi a Isoldě je to pokus o vymanění se ze zaběhlého metra. Na to jsem samozřejmě nepřišel já, ale v předešlých dnech jsem si tuto literárně-vědeckou úvahu ověřil. A fakt to tak vypadá.:)

Infantilní? Co je na ní infantilní? Pěkná je ;)

.. parádní první dva řádky.. to se mi vážně dost líbí.. zbytek dobrý.. ale ten začátek mě fakt zaujal.. :)

jak tě chápu (viz. anotace) :) mě oslovuješ.. hezky sepsáno

já se nechci vyjadřovat k formě.. pomalu se vrátím ke svému zvyku, říkat především, jak na mě báseň působí.. a tahle na mě zapůsobila už včera svou atmosférou úžasně.. pro mě osobně je to velmi obrazotvorná věc a jednoduše se mi líbí.. a jestli má nějaké slabinky, tak na to kašlu, to ať ti vytknou jiní :-)

Chápu v anotaci zmíněnou universálnost myšlenky, ale já si v této básni představuji svého starého psa a sedí to. Je-li tato báseň infantilní (což si nemyslím), jsem v tomto směru infantilní i já.

Yana: Děkuji , Yano, těší mne takový komentář.. Nerad bych vyvolal pocit ve čtenářích této "edice", že formy, a s nimi spojená teorie, jsou podstatou všeho. Nikoli. Je-li báseň dobrá a má-li svým čtenářům co říci, pendrek záleží na formální stránce věci, tím spíše na teoretickém rozboru. Je to spíše pro zajímavost a pro zpětné uvědomování si skutečnosti, že píši-li poezii, jsem básník(řka) a používám tedy vědomě či nevědomě nějakou techniku. A jak i ty píšeš, je to dobré vědět. Asi tak, jako někdo může hrát (i velmi dobře) na piáno bez znalosti not. Jiný může znát noty a hrát pod psa. Asi většina lidí se v tomto případě přikloní k názoru, že je nejlepší dobře hrát a znát noty. V případě poezie si s takovýmto obecným míněním nejsem úplně jistý. :)

Yana: Ďakujem Yani, veľmi si to vážim. :-)

Dnes byly samé pozitivní básničky, tak zakončuji jednou klasicky tvojí, náladu umíš vykreslit dobře, ale stále je co zdokonalovat

Je mi z té básničky neskutečně radostně, skoro se blahem tetelím, je tak výstižná a působí hlavně uvnitř až srdíčko zaplesá nad tím že tu jsme, že jsme součástí ať už kdekoli na světě...Suha Punta je jistě krásné místo a nádherně tě oslovilo, tohle jsou právě ty pocity z kterých těžíme do dalších chvil

Jasně, takhle to také vnímám, zrovna dnes jsem trávila chvíli s člověkem, s takovým tím ztěžovatelem na všechno a na všechny, je mi z něj neskutečně úzko, jenže tahle básnička by mu nic neřekla, ani by ji nečetl, raději nadává, brrr, takže ještě jednou mluvíš mi z duše a pár slovy vyjadřuješ životní filozofii ke které se přikláním

První sloka mě hned vtáhla, má to nápad a zajímavé zpracování, navíc se to dotýká toho co dodnes nevím jak je...takže dává prostor k zamyšlení i když píšeš že "stačí jen..."

Hm, určitě mám nějakou báseň psanou touhle formou, aniž bych věděla...jak už jsem jistě psala teorie (možná mně na škodu) není moje hobby, ale takhle se s tím ráda seznamuji, jinak básnička Větrný podvečer u dvou lip je víc než příjemná

Je to nádherné, děkuji ti za zážitek!

Jej, ta je příjemná, také jsem se zakoukala, působivé obrazy, hravost a pozitivní nálada, to na mě z tvé básně vykouklo

No, hezky, je tak zastřená, přitom tak hříšná...jistě, ve svých představách můžeme cokoli, napsat o tom vkusně je umění

Jste zlatí, děkuji, pro vás má cenu psát