Zamila: Chce se mi říct, že je to těžké téma, tak se i těžko čte :). Ale souhlasím, určitě by to po formální stránce šlo někde uhladit. I když myslím, že tady není lehké plynutí veršů to nejdůležitější. Každopádně dík za zastavení.
Tak nějak "přečárkováno", což bohužel hodně ruší ... A pozor na počet slabik a kvalitní rýmy ...
To je ovšem dobrá báseň. Fajn rytmus i myšlenka :-) Samozřejmě klasicky hodnotím oboje :-D ;-) Neni lehký vložit do poezie trochu toho naturalismu, aby vypadal opravdově.
Poslední dvě strofy jsou kvalitní. /Miluju to slovo :-D ;-)/ Jinde kulhá počet slabik a celkově by to chtělo nějak ucelit, uhladit, těžko se to čte. Líbí se mi ale: "tvá smrt krade z mého života"...
Závěr je fajn. Celkově to má dobrý nápad, jen je to zpracováno zbytečně jednoduše a klišoidně ... Tak zase příště :-)
Konečně nějaká věc od Tebe, která se dá číst :-D /Která mi jde číst ;-) / Je škoda, že celkový téma nepůsobí cyklicky, že na konci se k němu nevracíš. Ale jinak je to fajn. Jen nestřídat slang se spisovnou češtinou :-)
Dobrá myšlenka s bezva atmosférou, i když haiku to asi nebude. A to sloveso mi ten (jakýkoliv) noblesní poetický útvar trochu kazí svou naturálností ;-)
taron: Děkuji. Víš, opravdu je to fantazie, tak jistotu nemám. Ale představuji si, že to vždycky nemusí být trápení pro umírajícího - ten už je třeba kdesi na druhé straně, jenom tělo tady ještě zůstává zdánlivě živé. A nevěřím, že když něco trvá dlouho, tak člověk ustrne jen v té jedné emoci a nic jiného se mu do hlavy nevejde.
Amadeo´´: Máš pravdu, je tam spousta věcí k domyšlení. Když je součástí umírání bolest a utrpení, touha po zkrácení bude pochopitelná. Já myslela spíš na situaci, kdy se konec protahuje a narušuje životy těm, co chtějí být při tom. Ano, život by se měl zastavit, ale když stojí už tři dny?
Inspirovala mě jedna povídka Škvoreckého - nebo to možná byl úryvek z něčeho delšího, nevím. Četla jsem to už dávno a utkvělo mi, jak upřímně popisoval pocity syna - jedináčka v nemocničním pokoji umírající matky. Tehdy jsem byla přesvědčená, že to psal autobiograficky.
Inspirovala mě jedna povídka Škvoreckého - nebo to možná byl úryvek z něčeho delšího, nevím. Četla jsem to už dávno a utkvělo mi, jak upřímně popisoval pocity syna - jedináčka v nemocničním pokoji umírající matky. Tehdy jsem byla přesvědčená, že to psal autobiograficky.
v té první sloce mi nějak drhne rytmus..., ta poslední sloka je povedená:)
Nemám nic proti těmhle soutěžím....ono je celkem náročné napsat verše se zadanými slovy, vím to a v celku obdivuji jak se s tím všichni perete a jak hezké díla často z toho vylezou ,ale ty píšeš poslední dobou JEN "na zakázku" a já si myslím, že bys to neměl tak přehánět. Kdy bude shane zase sám za sebe?:-)
Nemám nic proti těmhle soutěžím....ono je celkem náročné napsat verše se zadanými slovy, vím to a v celku obdivuji jak se s tím všichni perete a jak hezké díla často z toho vylezou ,ale ty píšeš poslední dobou JEN "na zakázku" a já si myslím, že bys to neměl tak přehánět. Kdy bude shane zase sám za sebe?:-)
Pěkné. Hezky a tak nějak volně a přirozeně popsané city. Nepravidelná rytmika mi tu sedí. :-) Jen si dovolím upozornit na chybky: „abys po mNě toužil“ a „Sníš o mNě“.
Mně se moc líbí, čte se hezky. :-) Jen ti tam nesedí ten první rým: ticha-roní.
co třeba pan Kobra?
tomu bude
i prskající kobra
k něčemu snad dobrá
nebo ne? :-)
tomu bude
i prskající kobra
k něčemu snad dobrá
nebo ne? :-)
LadyLoba: Thesssinka: Moc,moc dekuji za nazor :-)
bylo by to super kdyby to nebylo svázaný tim aby se to nerýmovalo,zdá se mi že z toho ten rým dělá dětinskou záležitost aniž by to tak bylo
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Chloé [14]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.

