stále se nemohu ubránit dojmu, že většina tvých posledních básní už není ze šuplíku, pletu se ? ty předchozí se mi líbily víc...

korálek: lakomec: Přece já. A pak to má podob nespočet. :)

Stin: Buď v klidu, i já mám klišé v řadě svých básní :-) Jde o to, že když ho tam máš, báseň rychle zapadne, popř. pak nenadchne ani velké básníky, nikdo Ti to pak nevydá. Ale když napíšeš něco opravdu nového a originálního, i velký básník se třeba zamyslí a vydá to - jako něco nového. Viz např. časopis Host, zkus to ;-) Beru to podle toho, jaké básně z těch zaslaných vydali mně ...

moc krásná ;)

Zamila: Já tvůj názor na jednu stranu chápu, na druhou mi ale trochu přijde, že tu poslední dobou každý vidí klišé úplně ve všem. A nevím proč. Vždyť je to tak subjektivní.

Nechci svoje rýmy a obrazy nějak zvlášť obhajovat. Nemám to za potřebí, básně píšu pro radost. A chápu, že se někomu nemusí líbit, nebo mu mohou připadat ohrané. Píšu je ale prostě tak, jak je cítím.

Každopádně ti však za ten názor děkuji a cením si ho. ;-)

korálek: děkuji za zastavení... a souznění...

moc povedené rýmy a ta slova :) S myšlenkou se ztotožňuji, jen nedokáži proniknout do toho a zjistit, co je to nic uprostřed slunečnic nebo to nic, co mapuje dráhy srdečnic. Má to nějaké konkrétní podoby? :)

horoucí a brouci mi skříme mezi zubama, ale jinak povedené dílo :)

Ach...nádhera

hezká :-) vzbuzuje ve mě otázku -
co je to nic? je vůbec nějaké nic?

moc se mi líbí :-))

hodně pěkná báseň, se zajímavou náladou a zdrcující pointou

Timothy A. Postovit: Ignácius J. Reilly: Moc Vám děkuji. :)

V tomhle rozsahu to na mě působí jako úsek z něčeho většího. Byl by to úžasný refrén v delší básni, jen by bylo těžké ji napsat tak, aby nezněla příliš - nemám ráda to slovo - pateticky, spíš přemrštěně. Docela mi to připomnělo Erbenovu Kytici...

Samo o sobě mi to spíš připadá jako výkřik vytržený z kontextu. I takové je třeba někdy napsat. :-)

Líbí se mi pointa, vzniká z toho obsahově rozporuplný text.

Na jedné straně přání, na druhé přiznání určité slabosti. Ale někdy není nutné hledat kouzlo nadpozemské, ale naopak uvidět to, které je kolem. A taky není zavrženíhodně si někdy pofňukat, to je taky třeba umět.

Vnímám to celkově jako zmražený okamžik ve chvíli, kdy už se člověk ocitá na rozcestí a kouká (ať už si to uvědomuje, nebo ne) na tu správnou cestu, jen vykročit ;-)

DDD: To je taky zajímavý pohled. Někdy se věci tají právě proto, aby člověk neublížil, radši to dusí v sobě. Ale souhlasím, asi může jít i o křivárnu, záleží na okolnostech. Každopádně já jsem taky pro pročištění vzduchu, i s rizikem rychlé smrti.

Jiří Turner: Ano, v obecné rovině je to jen obecná úvaha. Každopádně jsem ráda, že se ti líbí, díky!

taron: Máš pravdu, i na způsobu podání určitě záleží. I když někdy je téma tak výbušné, že převálcuje všechno :). Díky za návštěvu!

Timothy A. Postovit: To já děkuji, moc mě těší, že jsem ti pomohla :). Je to taková věčná otázka, v mnoha obměnách...

Moc se mi tvá báseň líbí, mnoho zdejších autorů se o podobný typ poezie pokouší, u málo koho je to pro mě čitelné.
Timothy měl dobrý postřeh, Majakovskij psal (když právě nešílel nebo nepsal agitky) podobným stylem.
Dobré překlady jistě existují. Spíše než Taufera bych doporučil Mathesia.