 04.07.2015 8 991(17) 0 |
rozpusť svá křídla do větru
na lodi rozřezávající hladinu
přepluj oceán samoty
dávno jsme vzdali se jako ty
dech je cítit po vínu
když hvězdy se dotýkají nebe
v očích písek - v uších vata
na horizontu odpuštění
pravda buď sťata
obmotána záchranným lanem
snad jednou lidskou touhou vzplanem
snad jednou někdo v nás uvěří
na lodi rozřezávající hladinu
přepluj oceán samoty
dávno jsme vzdali se jako ty
dech je cítit po vínu
když hvězdy se dotýkají nebe
v očích písek - v uších vata
na horizontu odpuštění
pravda buď sťata
obmotána záchranným lanem
snad jednou lidskou touhou vzplanem
snad jednou někdo v nás uvěří
Ze sbírky: Střípky III.
07.08.2015 - 17:58takhle-mně se líbí hodně.
Co dodám jen za sebe, rozumím, že není plně zrýmovaná, tj ok, přesto všechno bych dal do básně, a protože je krátká v podstatě kamkoliv, rým na poslední slovo Uvěří.
Báseň by to umocnilo a vyloženě mi tam chybí.
Dodávám ovšem, že každý to cítí dle svého stylu psaní...
Co dodám jen za sebe, rozumím, že není plně zrýmovaná, tj ok, přesto všechno bych dal do básně, a protože je krátká v podstatě kamkoliv, rým na poslední slovo Uvěří.
Báseň by to umocnilo a vyloženě mi tam chybí.
Dodávám ovšem, že každý to cítí dle svého stylu psaní...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Rozpusť svá křídla do větru : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Princezna Nia - Kapitola XIV.
Předchozí dílo autora : Bez pocitu viny
