

Nejspíš je ta škála kamarádství a přátelství širší, než by se na první pohled zdálo, protože každý člověk je jiný. Není kamarádka jako kamarádka.


Hezké, podzimní, uklidňující. Podzim je moje nejoblíbenější období.


Jo, poznávám se v tom, ale neříkej tomu vykrádání. Je to jen lehká inspirace, ty umíš být svá. Myslím, že je to dokonce lepší verze než originál. Je krehčí, citlivější, po všech stránkách lepší.


Není potřeba toho napsat moc. Je potřeba to dostat mezi řádky. Ten zlom je úžasný...
TOP báseň
TOP báseň


V životě jsem nic podobnýho neslyšela, ale navzdory tomu, jak je nečitelná, alternativní a divná, je strašně jednoduchý se zamilovat.
Sem se nejspíš ještě vrátím.
Sem se nejspíš ještě vrátím.


Dandy: Hned mi naskočil Komenský Labyrint světa a ráj srdce, jen já v těch vztazích nějak bloudím.


Dandy : to je krásná a něžná báseň! Má v sobě hodně emocí a intimity. Zdá se, že je plná lásky a touhy po blízkosti.


Probitá dlaň je super.
Je to zpřítomělý obraz. To mám u haiku rád. Zároveň to ťuká na dvířka hluboko ve mě a v nich je otázka: nezařadil jsem se i já do zástupu těch co ho přibili. Nejsem stejný? Nejsem jedním z davu, co v ruce v nepochopení drží kámen?
Je to zpřítomělý obraz. To mám u haiku rád. Zároveň to ťuká na dvířka hluboko ve mě a v nich je otázka: nezařadil jsem se i já do zástupu těch co ho přibili. Nejsem stejný? Nejsem jedním z davu, co v ruce v nepochopení drží kámen?
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
wonderful [17], NikolletkaDeer [15], Honiik [12], Rächer [12], petsyk [11], Rainbow [10], Camila [9], PetraJelinkova [9], Vysoký dloouhán [8], Lotka [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)