líbí se mi hodně ty přechody, myslím, že to dělá příběh zajímavější. Konec mi ale přijde hodně rychlý a jakoby z jiné povídky.

budu nosit dříví do lesa...ale tohle nejde nepochválit...takže: skvělé :)

Výpisy myšlenek mám nejradši, řeknou o člověku nejvíc, Jinak, nevím, mě Praha uklidňuje právě tím, že každý myslí na sebe a o mě se nezajímá, ale žít sám? To bych se asi brzy zbláznil... Vydrž, časem se určitě něco změní, i kdybys nechtěla:-)

ale jeliokož jsem šťastně zadaná, uvidím vás pouze ráda jako kamarády:-D

Co k tomu říct... Jen přemýšlím, jak by to pokračovalo, smutek, usmiřování, nebo už nikdy nic? Nejspíš. Blízké je mi na tom to, že je to vcelku reálně popsaná reálná situace.

Ten konec je úžasnej ;) chválím...

Nevím, moc mě to nezaujalo, nic mi to neřeklo...spíš to má konkrétní význam pro tebe než pro potenciální čtenáře...ale nevím, mluvím za sebe.
A jelikož dělám španělštinu tak se musím ohradit vůči tomu názvu a jeho překladu

Velmi silný příběh...ani nemám, co bych vytknul, dokonalé...Bohužel se opravdu musí někdy stát to nejhorší, aby si lidé uvědomili pravdu...

moc pěkný.. i když bolavý:-(

no tak přijeďte, ne?:-)

zvláštní...mozek co má pádla - tak to se povedlo :)...líbí

a já taky ;)

skvěle sepsaný týdeník...

Sice některé pasáže nic moc, ale další to s přehledem vyrovnaly. Normálně bych dal 98% ale ty 2% máš z protekce :-) :-D

až na ten začátek, který mi moc nesedl...krásně se to rozjelo a kutálelo

svět se utopí, nebude to v čaji, ale v oceánu...globální oteplování to zařídí ;)...nicméně naděje, že se tak nestane, tu pořád je :)...a když si se strunami něco pohrává, tak to aspoň hraje :) hraješ krásně

včerejší den? o tom bude možná jiná báseň...:-D časem...

jj... zvlášť, když člověk neumí plavat, je to problém...

to jsou ty naše prokletý pátky... rybYčko ;)...

Teď a hned? Vždyť jsem moc daleko...;):D